Karel Kaplan

Zobrazeny 4 výsledky

  • Alexej Čepička – Dobová dramata komunistické moci

    Kronika komunistického Československa

    Nová kniha renomovaného historika Karla Kaplana přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a zřízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího muže komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu? Kaplan na tyto i další otázky odpovídá mimo jiné obsáhlými citacemi z dosud nepublikovaných archivních materiálů. Hodnota těchto vhodně vybraných a autorem věcně komentovaných pasáží přitom není čistě faktografická – výpovědi Čepičky a jeho současníků mnohdy „ožívají“ jako příznačná absurdní dramata napsaná absurdní dobou. Kniha Karla Kaplana je povinnou četbou pro každého vážného zájemce o naši novodobou historii.

    295 251 
  • Antonín Novotný – Vzestup a pád „lidového“ aparátčíka

    Kronika komunistického Československa

    Nová kniha renomovaného historika Karla Kaplana nabízí detailní pohled na éru v pořadí třetího komunistického prezidenta ČSSR, Antonína Novotného. Jeho jméno je v historickém povědomí spojováno především s obdobím šedesátých let, kdy docházelo k jistému uvolňování politických poměrů v tehdejším Československu. Autor však připomíná, že Novotný jakožto člen „staré gardy“ komunistických politiků zastával vysoké funkce již v předešlé dekádě a nesl tak přímou odpovědnost za zločiny 50. let. V souvislosti s prezidentem Novotným se také často hovoří o jeho lidovosti, neeufemisticky řečeno jednoduchosti. Jak se mohl člověk s těmito dispozicemi dokázal tak dlouho udržet v nejvyšších stranických a státních funkcích? Autor pomocí dosud nezveřejněných archivních materiálů předkládá obraz zkostnatělého aparátčíka, beznadějně uvízlého v příručce zjednodušeného marxismu pro rychlovýrobu politických pracovníků. Muže s vizáží i jazykem okresního tajemníka, který však – v rámci možností představitele sovětského satelitu – řídil celé komunistické Československo.

    V edici Kronika komunistického Československa dosud vyšlo:
    Doba tání 1953–1956
    Kořeny reformy 1956–1968
    Gottwald, Slánský
    Novotný

    345 293 
  • NENÍ SKLADEM

    Kronika komunistického Československa

    Klement Gottwald a Rudolf Slánský

    Karel Kaplan je bezesporu mimořádnou osobností české historiografie moderních dějin. Jeho výjimečnost nespočívá pouze v obsáhlosti jeho díla, počtu vydaných prací a faktu, že je v cizině nejznámějším současným českým historikem, ale především v tom, že je bezkonkurenčním znalcem československých dějin v období, na které se specializuje, tedy mezi koncem druhé světové války a Pražským jarem. Každý, kdo chce provádět výzkum na libovolné téma spadající do tohoto období, musí začít studiem jeho prací. Přesto ale u nás dosud chybí ucelené vydání Kaplanova rozsáhlého díla. Cílem nové edice je znovu vydat nejdůležitější autorovy práce o dějinách komunistického Československa, a to již od roku 1945, kdy komunisté připravovali svoji cestu k moci, až do Pražského jara a událostí po něm bezprostředně následujících. Edice zahrnuje jak díla nová, dosud nevydaná, tak reedice prací starších, znovu pečlivě zredigovaných a utříděných. Všechny knihy jsou aktualizovány o nové výsledky bádání, vybaveny podrobným rejstříkem a krátkými životopisnými medailony všech zmiňovaných osobností.

    V edici Kronika komunistického Československa dosud vyšlo:
    Doba tání 1953–1956
    Kořeny reformy 1956–1968
    Gottwald, Slánský
    Novotný

    495 421 
  • NENÍ SKLADEM

    Komunistický režim a politické procesy v Československu

    Kniha Karla Kaplana a Pavla Palečka je první populární prací, která se snaží podat souhrnný obraz o praxi komunistického režimu, popsat jím inscenované politické procesy, známé i zapomenuté, a připomenout osudy jejich konkrétních obětí. Autoři zaznamenávají cestu, kterou českoslovenští komunisté urazili na cestě k procesům: jejich motivaci, kořeny perzekuce a likvidaci politické opozice.

    Během trvání komunistického režimu vystupují výrazně dvě vlny procesů: první v letech 1948–54 a druhá po roce 1968. První vlna se vyznačovala nesrovnatelně větší krutostí trestů, provokativními nezákonnostmi a používáním brutálního psychického a fyzického násilí ve velkém rozsahu. Po roce 1969 se organizátoři procesů již neodvážili takové vyšetřovací praktiky používat, ačkoliv je ještě definitivně neopustili. Přesný počet postižených již nelze zjistit. Jen podle rehabilitačního zákona z roku 1990 však české a slovenské soudy přezkoumaly případy 264 429 občanů. Zprostily je absurdních obvinění, která by v demokratické společnosti nemohla být kriminalizována.

    Kniha vychází ze studia pramenů uložených v archivech ministerstev vnitra a spravedlnosti a bývalého archivu Ústředního výboru KSČ. Studium různých způsobů politické perzekuce a nezákonných procesů je důležité i dnes: změnily totiž tvář československé společnosti na několik dalších desetiletí.

    245 208 
TOP