Lubomír Kopeček

  • Politické systémy

    Jak zajistit vládní stabilitu? Proč jsou politické strany dnes jiné než v minulosti? Co je videodemokracie? Jak soudci ovlivňují současnou politiku? Upadá význam parlamentů? Co je víceúrovňové vládnutí? K čemu může vést určitý volební systém? Jak nahlížet na země, jejichž vůdcové mají plná ústa demokracie, ale férovost voleb v nich nemá místo?

    Na tyto otázky — a řadu dalších — odpovídá tato kniha. Odpovědi jsou plodem systematické analýzy a vyhodnocování zkušeností, které provází fungování politiky. Kniha zahrnuje komplexní pohled na moderní politické systémy a nejnovější trendy v jejich vývoji. Hlavním předmětem zájmu autorů je Evropa, nicméně pozornost je ve srovnávací perspektivě věnována i mnoha mimoevropským zemím.

    295 
  • Deformace demokracie?

    Opoziční smlouva a česká politika 1998–2002

    Jak vznikla Opoziční smlouva? Jaká byla role Václava Havla, Miloše Zemana, Václava Klause, Josefa Luxe či Jana Rumla? Z čeho se zrodila krize v České televizi a jaké byly její důsledky? Existují zahraniční analogie Opoziční smlouvy? Vedlo spojenectví ČSSD a ODS z let 1998–2002 k deformaci či tunelování demokracie? Proč se česká politika barbarizovala?

    299 
  • Fenomén Václav Klaus

    Politická biografie

    Žádný politik s výjimkou Václava Havla nezanechal tak výrazný otisk v české polistopadové politice jako Václav Klaus. Jeho kariéra se dá nahlížet jako pozoruhodný obraz výjimečné schopnosti získat moc, šachistického myšlení několik tahů dopředu a silné vůle v boji o politické přežití. Žádný z českých politiků nebudí takový odpor, nebo naopak vřelé sympatie. Žádný politik dnes není tak viditelný i za hranicemi České republiky. To vše tvoří pozoruhodný „fenomén Václav Klaus“.

    Václav Klaus má zvláštní schopnost vyvolávat neušlechtilé emoce i v jinak poměrně inteligentních lidech, kteří tváří v tvář svému názorovému odpůrci ztrácejí hlavu. Pikantní na tom je další téměř mysteriózní vlastnost V. K., že se mnohdy časem ukáže, že právě ve věcech, jež budí nejvíce vášní, má pravdu.

    Cyril Höschl

    Kniha známého brněnského politologa se soustředí především na Klausovu politickou kariéru. Mapuje jeho strmý vzestup po sametové revoluci, obratnou strategii, která mu zajistila dominantní postavení v české politice devadesátých let, dobu vládnutí, politické pády, cestu na Hrad a prezidentské působení. Zvláštní pozornost je věnována některým zásadním dějinným momentům, jako byla Klausova role při dělení Československa nebo při prosazování kupónové privatizace. Zohledněn je i vztah k Václavu Havlovi, s nímž dlouhá léta politicky soupeřil, a k další výrazné postavě české politiky – Miloši Zemanovi. Zasvěcený pohled na politickou kariéru je doplněn o nástin některých klíčových aspektů Klausova myšlení, jako jsou ostrá kritika směřování Evropské unie nebo boj proti registrovanému partnerství.

    Nesporným bonusem knihy je i to, že přináší čtivé a přehledné shrnutí více než dvou desetiletí české polistopadové politiky, na jejímž pozadí se příběh úspěšné kariéry Václava Klause utvářel.

    285  50 
  • Záchrana státu?

    Úřednické a polopolitické vlády v České republice a Československu

    Co jsou to úřednické a polopolitické vlády? Proč jsou tak populární? Mají v české politice tradici? Jsou schopny něco napravit? Jak řešit české problémy s vládnutím?

    Kniha přibližuje a srovnává případy úřednických a polopolitických vlád v dějinách české politiky. Autoři se zamýšlejí nad tím, proč k takovému řešení politická elita sahala a jak se v tom odrážejí starší tradice a myšlenkové stereotypy. Vedle detailního pohledu na dva případy takových vlád, kabinety Josefa Tošovského a Jana Fischera, je věnována pozornost i jejich kořenům v meziválečném období a v prvních polistopadových letech. Analýza úřednických a polopolitických vlád je zasazena do kontextu problémů s vládnutím v České republice. V závěru knihy jsou rozebrány možnosti, jak české problémy s vládnutím řešit.

    199 
  • Éra nevinnosti

    Česká politika 1989–1997

    Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989–1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek. Čtivě psaný text je vystavěn na důkladné analýze klíčových událostí a zlomových momentů od zhroucení komunistického režimu do takzvaného „sarajevského atentátu“. Čtenář má možnost nahlédnout do nitra Občanského fóra, hlavního aktéra přechodu k demokracii z přelomu osmdesátých a devadesátých let, sledovat zrod české pravice a levice, výbušné spory kolem lustrací, ekonomické transformace, česko-slovenských vztahů, stejně jako zákulisí sestavování vlád nebo skandálů, které otřásly politickou scénou. Plastické zachycení tehdejší politiky dokreslují dobové fotografie zachycující specifickou atmosféru této unikátní etapy českých dějin.

    „Autorovi se podařilo napsat vynikající práci, která spojuje tři momenty: přitažlivě vedenou dějovou linku, věcně správné interpretace politických událostí a snahu jít pod povrch běžně tradovaných tvrzení a nakonec, nebo možná především, osobitost autorova pohledu.“
    Bohumil Pečinka, komentátor časopisu Reflex

    „Lubomír Kopeček napsal skvělou knihu, jaká na českém knižním trhu dosud chyběla. Jeho Éra nevinnosti je prací vyváženou, výborně koncipovanou a především originální, jak napovídá již její titul. Vyhýbá se běžným výkladovým klišé a poutavě líčí éru, kdy česká politika teprve hledala svoji podobu, se všemi jejími tehdejšími nedostatky i přednostmi…
    V čem byla tato éra nevinná? Jak může autor něco takového tvrdit o době, kdy privatizace obrovského objemu státního majetku nutně vedla k řadě korupčních excesů (jako např. causa Lizner), kdy ve sněmovně řádili Sládkovi republikáni a Miloš Zeman výhružně mluvil o ,spálené zemi‘? Přesto však autor, jenž sleduje hlubší souvislosti, zvolil název velmi dobře. Byla to totiž rovněž éra, kdy ekonomická sféra byla ještě v plenkách a nemohla infiltrovat a ovládat politiku do takové míry, v jaké jsme toho svědky dnes. Neexistovaly propracované metody lobbingu a nebyly tak dokonale zorganizovány nejrůznější zájmové skupiny. Zdálo se, že mnohé lze změnit, nešířil se všeprostupující politický cynismus. V politice se pohybovala řada idealistů, kteří dělali politiku skutečně pro politiku, nikoli pro peníze… Ano, byla to éra v mnohém naivní a nezkušená, a tedy svým způsobem i ,nevinná‘. Bylo to éra jedinečná, a stejně tak jedinečná je i kniha Lubomíra Kopečka.“
    František Mikš, šéfredaktor časopisu Kontexty

    299 
TOP