Próza

Zobrazeno 1–12 z 25 výsledků

  • ESEJE A STUDIE O DIPLOMACII A POLITICE

    SVAZEK V

    V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy.

    545 463 
  • Arabboy

    Jak se žije arabským chlapcům v Evropě aneb Krátký život Rašída A.

    Arabboy je první knihou na českém trhu, která otevřeně popisuje, jak se žije generacím přistěhovalců v paralelní společnosti u našich německých sousedů. Autentický příběh mladíka z přistěhovalecké rodiny ukazuje a snaží se pochopit, proč na jedné straně příchozí z Turecka, Libye a Libanonu pohrdají Němci a nenávidí je, ale na straně druhé pro ně Německo představuje zemi zaslíbenou.

    235 200 
  • Nikdy neříkej, že se bojíš

    Giuseppe Catozzella  vypráví skutečný příběh mladé statečné Somálky. Jejíma očima prožijeme hrůzy fanatického náboženského běsnění, ztrátu blízkých, zradu, ale také touhu vyhrávat a vzepřít se osudu i za cenu ztráty vlastního života. Lidské drama je vylíčeno jednoduchým a čtivým jazykem, který chytne čtenáře za srdce. Mladistvé i ty dospělé.

    199 169 
  • Básnířka dvou srdcí aneb Zdislavice a Vídeň

    Kniha s poetickým a přitom přiléhavým názvem má za cíl ukázat nedoceněnou a často opomíjenou autorku v poněkud nezvyklém světle. Obsahuje totiž poezii, divadelní hry, originální prózy, ukázky z cestopisu a aforismy. Ve všech případech jde o texty dosud do češtiny nepřeložené.

    Snad tento svazek doplní v našem kulturním povědomí obraz o autorčině literárním díle a šíři okruhů, kterými se po celý život zabývala, přiblíží českému čtenáři její dosud neznámé stránky a její osobnost osvětlí z nových úhlů. Tak, jak si to její osobitá tvorba zaslouží.

    295 251 
  • NENÍ SKLADEM

    Aphorismen Aforismy Aphorisms

    Aforismy Marie von Ebner-Eschenbachové svědčí nejen o hlubokém poznání lidské duše, ale také o jemné práci s jazykem. Psala je neustále a zasílala do různých časopisů a novin. Každým rokem si jich zaznamenávala několik desítek, až se jich již v roce 1893 shromáždilo v rámci sebraných próz, básní a parabol přes pět set. Vycizelovaná kratičká literární forma jako by i dnes vycházela vstříc uspěchané době.

    Vybral a přeložil Jiří Munzar

    195 166 
  • Prózy II. Romány

    SVAZEK III

    Svazek představuje Grušovy romány Dotazník aneb Modlitba za jedno město a přítele (1975) a Doktor Kokeš – Mistr Panny (1980). Obě spisovatelova klíčová prozaická díla tematizují vztah individua, jeho bezprostředního okolí, a na druhé straně – jeho postavení v nadosobní historii. Především se však soustřeďují na otázku individuálního literárního jazyka.

    V připojeném komentáři svazek sleduje genezi Grušova Dotazníku v souvislostech, v nichž ji zaznamenala v sedmdesátých letech Státní bezpečnost. Pozornost ovšem věnuje rovněž přípravným pracím k oběma románům již ze druhé poloviny šedesátých let.

    „Četl jsem Dotazník nejenom s napětím, ale i s účastí, neboť se v něm… spojují nejrůznější tradice evropské literatury velmi originálním a jedinečným způsobem. Není jen bohatý na fantazii, nýbrž tato fantazie je disciplinována způsobem, který činí román velmi přesvědčivým. Román ovšem v prvé řadě zobrazuje český život po stránce, která dosud není příliš známa.“ – Heinrich Böll

    345 293 
  • Čínská zeď

    Márince Páternosterové se stane to, co je dnes bohužel docela běžné, přijde nečekaně o práci. Přestože důvod, pro který musela okamžitě opustit polikliniku i místo zubní laborantky, je více než podivný, snaží se vyrovnat se situací po svém. Čas, který musí najednou trávit sama doma, naplní sledováním černobílých filmů, pokouší se zmapovat historii své rodiny, občas se nechá manželem přemluvit k návštěvě starých známých nebo ke zhlédnutí divadelního představení, v němž hrají přátelé. Když se jí podaří najít místo redaktorky v bulvárním časopisu s poněkud ironickým názvem Dolcevita, chvíli se zdá, že všechno je, jak má být. Ale co se zdá, je sen. A v případě Márinky opravdu hodně zlý sen. Čínská zeď mezi tím, co je na první pohled normální, a tím, co začíná vypadat jako první známky duševní nemoci, roste pomalu, ale neúprosně. Zeď postupně hrdinku odděluje od skutečnosti a drží ji v pokřiveném světě, kde všechno probíhá podle zcela jiné logiky. Všední situace viděné narušenou psychikou nabývají nevšedních rozměrů a zlověstných významů.

    Za svoji prózu získala Stanka Hrasteljová v roce 2012 slovinskou cenu Modra ptica.

    169 144 
  • Eseje a studie o literatuře a kultuře I.

    SVAZEK II

    Svazek představuje eseje, studie a publicistické texty Jiřího Gruši z let 1960–1989, které autor napsal v Československu a po roce 1981 v exilu ve Spolkové republice Německo. Kromě spisovatelových známých literárních kritik a manifestů (Verš pro kočku, Realismus jako mravnost) obsahuje mimo jiné Grušovy úvahy o kultuře českých zemí a jejích představitelích, jako byli například Franz Kafka, Jaroslav Hašek či Milena Jesenská, také o naší inspirativnosti pro Evropu před pádem železné opony. Tyto texty o české literatuře a kultuře představují přirozená východiska umělecké a diplomatické dráhy Jiřího Gruši po sametové revoluci. Řada esejů a studií tohoto svazku se jako tištěné či přeložené do češtiny objevuje vůbec poprvé.

    Mimořádná osobnost Jiřího Gruši (1938-2011), jednoho z nejvýznamnějších českých Evropanů a literátů 20. století, se teprve po jeho předčasném odchodu začíná jevit v celé své velikosti a šíři.


    Jsem v pokušení citovat Boženu Němcovou, kterou Gruša vždy ctil jako první moderní českou autorku, a sice poslední slova z Babičky, jen s minimální gramatickou úpravou: Šťastný to člověk!“ – Peter Demetz

     


    495 421 
  • NENÍ SKLADEM

    Dora Bruderová

    Kdo vlastně byla a kam se poděla Dora Bruderová? Těžko říct, jestli příběh, který čteme, je realita, nebo přelud, jestli se vynořil z autorovy paměti, nebo je výtvorem imaginace. Pátráme v rozostřených tvářích z amatérských fotografií, uhadujeme jejich osudy, touláme se neznámými ulicemi, vstupujeme do cizích domů a bytů. Z nalezených předmětů se pokoušíme dozvědět něco o životě jejich někdejších majitelů. Přítomnost má význam pouze tehdy, lze-li v ní nalézt zbylé stopy minulosti. Cestou kulisami času narážíme vždy na ta samá období – na léta okupace a na Paříž šedesátých let 20. století. Výchozím bodem románu Dora Bruderová je drobný inzerát z roku 1942 – v okupované Paříži hledají rodiče svou patnáctiletou dceru. Rekonstrukce dívčina života a jejího zmizení je skutečnou skládankou, řešení se však nedočkáme, neboť k úplnému obrazu vždy chybí několik dílků.



    Jedním z výjimečných Modianových znaků je velmi precizní, úsporný styl. Jeho próza je utkaná z jednoduchých slov a ticha, prostupuje ji tajemnost a melancholie. Stále se vrací ke stejným tématům jednoduše proto, že tato témata jsou nevyčerpatelná. Nelze dát jednoznačnou odpověď na otázku:Proč jsem se stal tím člověkem, kterým jsem dnes? Co se mi stalo? Jak se mohu vrátit do minulosti? Považuji Modiana za Marcela Prousta naší doby.
     – Peter Englund, předseda Švédské akademie

    Modiano zachycuje ty nejneuchopitelnější lidské osudy a odkrývá život a svět během okupace. – Nobelova nadace

    Neuvěřitelně chytlavá kniha. – Kirkus Reviews

    Vzpomínky na některé pasáže knihy Vám mohou utkvět v paměti navždy. – Boston Globe

    Modiano umožňuje čtenáři, aby v osobě vypravěče slyšel, a to velmi zřetelně, jeho vlastní literární hlas – hlas neutuchající, čistý, krásný a pravdivý. – Le Nouvel Observateur

    195 166 
  • Prózy I. Povídky a novely

    SVAZEK I

    Svazek představí poprvé uceleně povídkové dílo Jiřího Gruši, včetně jeho rozsáhlejší antiutopické prózy Mimner (1973) a novely Dámský gambit (1973), žánrově vzdálených oběma jeho románům. Nepříliš objemné povídkové dílo Jiřího Gruši (čítá desítku dokončených prací), které pochází z různých období spisovatelova života, představuje pestrou směs textů. Na jedné straně tyto texty vyjadřují Grušovo úsilí o moderní experimentální prózu, zkoumají možnosti individuálního uchopení klasických prozaických útvarů (zvláště povídky ze šedesátých let jako Elsa či úryvek Dotazník). Na druhé straně přecházejí, s experimentálními prvky, k povídkám pojatým jako záznamy individuálních životních situací.


    „Jiří Gruša navazuje svým dílem ve dvou jazycích na nejlepší kulturní tradice Střední Evropy.“
    – Milan Kundera

    395 336 
  • Báječný lhář

    Druhá světová válka, holocaust, Osvětim, Buchenwald… Napadlo by někoho snad, že tato témata, se kterými se Němci vyrovnávají už po několik generací, bude právě německá autorka problematizovat, tak trochu se jim vysmívat, ba někdy je přímo karikovat? Susann Pásztorová to v Báječném lháři dělá a umí to báječně. A může si to dovolit, protože hovoří ústy nonkonformní hrdinky, šestnáctileté puberťačky zvané Tigerlily, která si nebere servítky a celou svou rodinu, od dědečka přes tetu a nevlastního strýce až po vlastní mámu, pěkně emilosrdně tepe. Ale právě díky ní a jejímu referátu z německých dějin se celá rodina sjede, aby uctila 100. nedožité narozeninysvého těžce zkoušeného předka. Tak trochu hrabalovský pábitel Jóži Molnár totiž pro mnohé zůstává hádankou. S pěti různými ženami měl pět potomků. Dvě děti spolu s druhou manželkou ztratil v Osvětimi a sám byl vězněn (?) v Buchenwaldu. Tento úžasný vypravěč příběhů zanechal svým potomkům četné verze svého života. Jeho pozůstalost sestává z fantastických historek, tragických spletitostí a vydatných lží. Ale co z toho je vlastně pravda? Jak se k ní dobrat a jak s ní naložit?


    Skvěle napsané, zábavné a tragikomické.
    Buchjournal

    Dojemný a fantasticky zábavný příběh.
    Bayerischer Rundfunk

    229 195 
TOP