FORGOT YOUR DETAILS?

Umění a dějiny umění

Zobrazeno 25–35 z 35 výsledků

  • NENÍ SKLADEM

    Chvála ciceronství

    Umělecká díla mezi pohádkou a vědou

    Tradice „ciceronství“ v Itálii a především v Římě 18. století, kde učení a výřeční prů­vodci doprovázeli aristokratické návštěvníky a přímo před uměleckými díly jim přibližo­vali jejich estetické vlastnosti a zprostředkovávali jim jejich prožívání, je stále živá i v mo­derním dějepisu umění. Dokladem je přístup celé řady soudobých historiků umění, například M. Baxandalla, F. Haskella či D. Arasseho, kteří v novém světle a v nových souvislostech ukázali díla všeobecně známá a mnohokrát viděná. Jejich dialogy s díly i diváky a čtenáři právem připomínají společenské a zábavné formy zpro­středkování uměleckých děl, jaké byly běžné v dobách před historismem a vědeckým pozitivismem 19. století. V našem prostředí je určitý návrat k „ciceronství“ – tedy k po­zornému prohlížení uměleckého díla a dialogické interakci s ním – spojen s osobností profesora brněnského Semináře dějin umění Jiřího Kroupy (1951), jenž se letos dožívá životního jubilea a jemuž je také tento sborník věnován. Čtyřiadvacet současných českých a zahraničních historiků umění přináší čtenáři v jednotlivých studiích interpreta­ci vždy jednoho konkrétního uměleckého díla (případně souboru děl), a to prostřednic­tvím vlastního osobitého „ciceronského“ dialogu s ním. Někdy jde o díla velmi známá, jindy téměř neznámá, která se jejich interpreti snaží představit, vysvětlit a zpřístupnit jinak, než tomu bylo doposud. Záměrem těchto „ciceronských“ dialogů s uměleckými díly je nejen přispět k jejich lepšímu pochopení a prožitku, ale zároveň poskytnout čtenářům, řečeno slovy Jiřího Kroupy, onu „zábavnou radost z dívání se.“

    395 336 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Balthus: Pozdní vzpomínky

    jak je zaznamenal Alain Vircondelet

    Francouzský malíř Balthasar Klossowski de Rola (1908–2001), tvořící pod jménem Balthus, není v českém prostředí příliš znám, přestože jde o světově uznávaného umělce. Pozdní vzpomínky, které Balthus namluvil těsně před svou smrtí, nám přiblíží malířův dlouhý život, jímž prošla celá řada význačných uměleckých osobností 20. století, i jeho velmi osobité dílo. První knižní představení malíře v českém jazyce obsahuje vedle úvodní chronologické studie Františka Mikše také rozhovory s Balthusem a jeho japonskou manželkou Setsuko Ideta, které v roce 2000 a 2001 pořídil básník a redaktor Miloš Doležal.

    275 234 15%
  • NENÍ SKLADEM

    O surrealismu

    S jeho vztahem k totalitarismu a ke spiritismu. Příspěvek k historii nesmyslu.

    Jean Clair je přední francouzský teoretik umění, bývalý dlouholetý ředitel Picassova muzea. Zaměřuje se především na osobnosti francouzského i světového moderního umění, jako jsou Marcel Duchamp, Gustav Klimt, Pablo Picasso, Balthus či fotograf Henri Cartier-Bresson, ale i na obecnější teoretické úvahy z oblasti výtvarného umění a estetiky. Český čtenář měl možnost seznámit se zatím pouze se dvěma kratšími, byť myšlenkově hutnými Clairovými pracemi – Úvahami o stavu moderního umění z roku 1983 a Odpovědností umělce z roku 1997 (Barrister & Principal, 2006). Kontroverzní a hodně diskutovanou práci O surrealismu napsal Clair v roce 2003 záměrně v pamfletickém stylu, jenž vzdáleně připomíná styl surrealistů. Jak ironicky poznamenává v jejím úvodu: Nebyl to právě Breton, kdo tvrdil, že pravda vždy jen získá, když se vyjádří urážlivě?!

    Jean Clair je rovněž autorem provokativních deníkových záznamů, které vydal ve dvou svazcích, Protivný deník (2006, česky CDK, 2010) a Černé mléko svítání (2007).

    199 169 15%
  • Životní sloh

    V Životním slohu, studii z pera Bohuslava Brouka, se čtenáři po více než šedesáti letech od plánovaného vydání dostává nesmírně podnětných myšlenek v oblasti, v níž dodnes mnoho teoretických textů nevzniklo, navíc přímo od jednoho z průkopníků konceptu životního slohu.

    Publikace – doplněná mimo jiné o úvodní studii estetičky Heleny Jarošové Život slohový, život zvládnutý – představuje přirozený a významný doplněk Tvorby životního slohu: Statí o architektuře a užitkové tvorbě vůbec (1946) Karla Honzíka, sledujícího funkční vztahy architektury ve vztahu k prostoru a živým organismům, Obytné krajiny (1947) Ladislava Žáka, zachycujícího architektonické a funkční vlastnosti krajiny, a konečně Broukových Lidí a věcí (1947), soustřeďujících se na jednotlivé funkce věcí, nevyhnutelnost redukce životních potřeb atd.

    195 166 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Mezi zalíbením a zavržením

    Recepce Ovidiových Metamorfóz v barokním umění v Čechách a na Moravě

    Dílo římského básníka Publia Ovidia Nasona na sebe poutalo již od dob svého sepsání značnou míru pozornosti, a to nejen díky svým literárním kvalitám, ale též zejména díky obsahové stránce, která problematickými milostnými pasážemi vyvolávala vlnu morálně laděné kritiky. Básnický opus Metamorfózy, vyprávějící bájnou genezi lidstva od počátků světa po Caesarovu apoteózu, se stal základní studnicí informací o řecko-římské mytologii. Dílo se dočkalo nehynoucí slávy a stalo se jednou z hlavních inspirací pro výtvarné umění, kde se v popularitě zařadilo hned za text biblický, a bylo proto právem nazýváno „biblí malířů“. Rovněž v českém a moravském barokním umění doznaly Metamorfózy velkého vlivu a jejich příběhy zdobí v malířském či sochařském ztvárnění stropy, stěny a zahrady mnoha zámků a paláců. Autorka v knize sleduje právě tento odraz Ovidiových Metamorfóz v českém a moravském umění 17. a 18. století a zabývá se zejména otázkami jejich čtenářské obliby, podobou tehdejších vydání Metamorfóz a diskuzí, kterou vyvolával jejich lascivní obsah, což vedlo v některých případech k cenzurním regulacím. Hlavní pozornost je však zaostřena na detailní výzkum dvou výjimečných moravských rezidencí, arcibiskupského zámku v Kroměříži a zámku ve Slavkově u Brna, jejichž nástropní malby a sochařské výzdoby odkazují také na ovidiovské mýty. Kniha nově zhodnocuje a vysvětluje tyto výzdoby a zapojuje je do širšího evropského kontextu, neboť jejich význam zdaleka překračuje hranice moravského regionu.

    295 251 15%
  • NENÍ SKLADEM

    „Sobě, umění, přátelům“

    Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939

    Obsáhlá a obrazově bohatě vypravená kniha je vyvrcholením autorova mnohaletého zájmu o problematiku sběratelství, který se datuje od jeho vysokoškolských studií a který významně ovlivnilo jeho bezmála dvacetileté působení v Národní galerii v Praze. Od publikace Sběratelství (Praha 1983) představuje první souhrnné zpracování poznatků o výsledcích a charakteru sběratelských aktiv v oblasti výtvarného umění na našem území v letech 1650–1939. Kniha je určena nejen odborné veřejnosti, ale všem zájemcům o výtvarné umění a kulturní historii, stejně jako současným sběratelům a obchodníkům s uměním.

    Lubomír Slavíček absolvoval studium dějin umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1972) u profesorů Alberta Kutala, Václava Richtera, Ivo Krska, Miloše Stehlíka a Zdeňka Kudělky. Od roku 1975 pracoval jako odborný, posléze vědecký pracovník Sbírky starého umění Národní galerie v Praze, kterou v letech 1991–1992 řídil. Od roku 1994 působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2001 byl jmenován profesorem dějin umění a vedoucím Semináře dějin umění. Specializuje se na malířství raného novověku, zejména v Nizozemí a střední Evropě, na problematiku sběratelství, mecenátu a uměleckého vkusu v 17. až 20. století a na historiografii českého dějepisu umění.

    195 166 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Brněnské paláce

    Stavby duchovní a světské aristokracie v raném novověku

    První část dvoudílné publikace o brněnských palácích raného novověku seznamuje čtenáře s obecnými podmínkami jejich vzniku i s konkrétními dějinami vybraných objektů s Dietrichsteinskými paláci, Zemským domem, Breuner-Schrattenbachovým palácem či Biskupským dvorem. Přínosem kni­hy je vedle nových zjištění také interpretace brněnských paláců v kontextu lokálního prostředí, šlechtických rezidenčních sítí, dějin architektury, dějin institucí apod. Rozsáhlá asanace středu města na počátku 20. století zbavila Brno většiny jeho barokních paláců, což následně způsobilo nejen zásadní proměnu vzhledu centra města, ale i dlouhodobou ztrátu vědeckého zájmu o zkoumání zdejší šlechtické kultury; tato kniha brněnských a olomouckých historiků umění tak představuje první krok k soubornému zpracování tohoto tématu.

    Kniha je určena nejen odborníkům z oboru dějin kultury a společnosti raného novověku, ale také zájemcům o dějiny Brna a Moravy.

    445 378 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Estetické porozumění

    Eseje o filosofii, umění a kultuře

    Kniha známého britského filozofa do značné míry rozvíjí provokativní témata, která autor již stručně představil ve svém bestselleru Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře (česky Academia, 2002). Scruton se suverénně pohybuje na hranicích estetiky, uměnovědy, teorie kultury a sociologie. Jeho práce je vynikajícím a všeobecně uznávaným intelektuálním počinem, který nám může přiblížit analytické základy literární, výtvarné a kulturní kritiky. Estetika je podle autora stejně ústřední oblastí filozofie jako ontologie nebo epistemologie a stejně základní pro naše porozumění lidské situaci. Kromě pojednání o zásadních otázkách estetiky je na knize cenné především autorovo polemické zaujetí, s nímž se pouští do diskuse s módními postoji tzv. postmoderního myšlení v oblasti umění a kultury vůbec. Scruton je jedním z mála autorů, kteří se nebojí hlasitě a nekompromisně ozvat proti hlavnímu proudu intelektuálských názorů a odmítá se zadarmo vézt na módní vlně postmodernismu. Je přesvědčen, že se lze přiblížit objektivnímu porozumění lidské skutečnosti, a ne jen hrát nezávaznou jazykovou hru.

    245 208 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Secesní chrámy na Moravě a ve Slezsku

    I když se secese od svého „znovuobjevení“ v 60. letech těší velkému zájmu publika, dosud je vnímána poněkud jednostranně jako určitá módní vlna. Může být překvapivé, že výtvarné umění s typickými znaky secese se uplatnilo rovněž v sakrální oblasti. Secesní chrámy tvoří však jen malou část sakrálních staveb v době 1890–1914, jsou tedy do značné míry unikátní, a přitom stále téměř neznámé. Secesní chrámy na Moravě a ve Slezsku jsou první studií svého druhu. Jsou zde sumarizovány výsledky předchozího bádání, většina popisovaných děl však byla nově zkoumána na základě dosud nezpracovaných pramenů, přičemž některá z nich byla teprve autorsky určena. První část bohatě ilustrované knihy je zaměřena na kulturní historii a interpretaci vybraných děl sakrálního výtvarného umění, za nimi pak následuje katalog čtrnácti vybraných chrámových staveb. Hlavní přínos publikace je nová interpretace sakrálního umění jako důležité součásti tvůrčího rozmachu přelomové epochy fin-de-siècle. Morava se v této době dostává do popředí uměleckého dění ve střední Evropě; kromě realizací umělců vídeňského a pražského okruhu, případně i z jiných kulturních center (Krakov, Mnichov, Řím), se výrazněji začaly uplatňovat také domácí tvůrčí síly usilující dokonce o vytvoření „moravského slohu“. Kniha je určena širokému okruhu zájemců o umění, historii a spiritualitu.

    499 424 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Dějiny renesance

    Renesance je jedním z nejvíce fascinujících období dějin lidstva, a není proto divu, že vždy přitahovala a dodnes přitahuje pozornost mnoha historiků a historiků umění. Dlouho očekávaná práce historika Paula Johnsona, napsaná pro knižní řadu Modern Library Chronicles Series, však předčila mnohá očekávání. …

    285 242 15%
  • NENÍ SKLADEM

    Paříž na přelomu století

    Kultura a politika fin de siècle

    Kniha Paříž na přelomu století připomíná svým názvem slavné Schorskeho dílo o Vídni, však na rozdíl od něho se nezabývá architekturou a výtvarným uměním, ale zůstává u tématu, které je autorovi nejbližší, tedy u intelektuálů, spisovatelů a vědců. …

    285 242 15%
TOP