Tématem této publikace je jeden z klíčových problémů současné společnosti v České republice – problém biologické a sociální reprodukce rodiny. Jde o velmi závažné téma v době, kdy se populace České republiky ve svém fertilním chování ustálila na plodnosti nižší, než postačuje pro její prostou reprodukci. V pozadí jsou společenskými a kulturními změnami formované změny v individuálních reprodukčních strategiích (pokles počtu plánovaných dětí i odklad jejich narození) spojené s proměnami podob konvenční rodiny a změnami v hodnotě dětí v životě člověka. Ve společnosti se otevírají stále lákavější a dostupnější způsoby života, alternativní, či dokonce konkurenční k tradiční mateřské či otcovské roli. Vznikají také nové formy soužití mezi muži a ženami, jež nejsou a priori založeny na předpokladu budoucího rodičovství (jako by se vynořila generace, která nemá žádné reprodukční strategie). Zde je pochopitelně nasnadě otázka „na jakých základech vlastně v současné době stojí touha a ochota žen a mužů v České republice mít děti“ a následně otázka „do jaké podoby moderní společnost transformovala rodinu jako tradiční institucionální základ této touhy a ochoty“ a dále „jak se na tom všem podílí současná podoba socializace a výchovy mladé generace“?