Saligia a jiné eseje

Anotace

Polský básník Czesław Miłosz se narodil 30. června 1911 v Šetejnách na Litvě, zemřel 14. srpna 2004 v Krakově, kde byl také pohřben. Je nositelem Nobelovy ceny za literaturu za rok 1980 a jeho jméno je rovněž vpočteno mezi Spravedlivé mezi národy v izraelském Jad Vašem. Miłoszova poezie je českým čtenářům známa z řady obsáhlých výborů, samostatně u nás vyšly překlady knihy básní v próze Pejsek u cesty (1999) a sbírky To (2003). Podle autobiografického románu Údolí Issy (česky 1993) natočil v roce 1982 stejnojmenný film režisér Tadeusz Konwicki. Politický apokryf Zotročený duch (1953, česky 1992), napsaný v exilu, obsahuje portréty čtyř Miłoszových polských spisovatelských kolegů, kteří v padesátých letech přitakali „démonu souhlasu“, ale zároveň je také brilantní analýzou zotročující podmanivosti totalitního myšlení. Výbor z Miłoszovy esejistické tvorby Saligia a jiné eseje je pokusem vytvořit nepřímý portrét Czesława Miłosze jako původního myslitele vyrůstajícího z polských a litevských duchovních kořenů, který se originálně zamýšlel nad zneklidňujícími otázkami naší epochy a usiloval o pojmenování příčiny takových jevů jako novodobá eroze náboženského vědomí. V tomto světle jsou objevné a nadčasové i jeho texty o Dostojevském a Šestovovi, které napsal jako profesor slovanských literatur na americké univerzitě v Berkeley a které přesahují rámec standardních akademických výkladů. Četba Miłoszových esejů je mimořádně aktuální právě dnes, protože nikdy nenadbíhal módním směrům, po nichž zůstává pachuť kocoviny, ani se nesnažil, podle vlastních slov, „štvát se za Epochou jako chrti při dostizích za umělým kovovým zajícem“.