Principy a praxe paliativní péče

Anotace

Kniha Principy a praxe Paliativní péče pojednává o péči o lidi čelící smrti, a to jak o samotné umírající, tak o ty, kteří jsou při tom s nimi – rodinní příslušníci, přátelé, dobrovolníci, sociální pracovníci a zdravotníci. Zaměřuje se zejména na různé aspekty role ošetřujících, počínaje poskytováním péče během pokročilého onemocnění, přes péči o umírajícího až k práci s pozůstalými.

Představuje obsáhlou učebnici, která shrnuje širokou škálu poznatků o východiscích a principech paliativní péče, o historii tohoto oboru, o jeho současném stavu a aktuálních otázkách i o perspektivách a výzvách k budoucímu rozvoji. Autory jednotlivých kapitol jsou zkušení praktici, pedagogové a výzkumníci, kteří vycházejí ze zkušeností s koncipováním a praxí paliativní péče v zemích, kde je tento obor rozvíjen již po desetiletí. Odhaduje se, že paliativní péče by mohla být prospěšná přibližně u 60% všech úmrtí na světě, dostupná je však jen v některých zemích a často v omezeném rozsahu. Její efektivitu kromě omezených zdrojů limituje i nedostatek nezbytných zkušenosti s jejím poskytováním všude tam, kde je její rozvoj teprve záležitostí posledních let.

Čtenáři se zde mohou podrobně seznámit nejen s obecnou problematikou paliativní péče a paliativního ošetřovatelství, ale i se speciálními tématy, k nimž patří například organizace hospicové péče, služeb domácí paliativní péče a služeb pro pozůstalé, s otázkami poskytování tohoto typu péče v nemocničních zařízeních, se zapojením uživatelů v paliativní péči a s problémy neformálních pečujících, s otázkami adekvátních forem péče v různých fázích onemocnění, s praxí zmírňování bolesti, s otázkami komunikačních a dalších kompetencí ošetřovatelů v paliativní péči, se zdroji problematických situací v tomto oboru, s problematikou sociálního vyloučení v kontextu paliativní péče, s nároky na vzdělání pečujících a na organizační zabezpečení a poznatkovou oporu praxe tohoto oboru, s otázkami mezioborové spolupráce a spolupráce s laickými a neformálními pečujícími, ale například i s kontroverzními otázkami eutanázie a asistovaného ukončení života.

Pro celou knihu je příznačný důraz na celostní, na osobu orientovaný přístup, díky němuž přináší podněty k tomu, aby ošetřovatelské intervence probíhaly v duchu sociálně zakotveného přístup k péči. Ve třech hlavních sekcích seznamuje čtenáře s problematikou setkání s nemocí, blížící se smrti a zkušeností ztráty a prožíváním zármutku; závěrečná sekce je pak věnována odborným otázkám ošetřovatelství a mezioborové a multiprofesní práce.