Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění

Anotace

Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je všeobecně pokládán za nejznámějšího a nejpopulárnějšího historika umění 20. století, jehož kniha Příběh umění se dočkala jen v Anglii šestnácti vydání, byla přeložena do třiceti jazyků a celkem se jí ve světě prodalo přes šest milionů výtisků. S velkým ohlasem se setkala i u nás, kde vyšla již ve dvou vydáních. Gombrich byl však nejen úspěšným popularizátorem umění známým široké veřejnosti, ale především uznávaným vědcem a odborníkem, jehož rozsáhlé a podnětné dílo je u nás až na řídké výjimky málo známé.

Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění se snaží tuto mezeru zaplnit. Je poutavě a srozumitelně napsána a může posloužit nejen vysokoškolským studentům, ale i široké veřejnosti se zájmem o umění. Jejím cílem není – řečeno v gombrichovském duchu – poskytovat výčet suchých dat, periodizací a nezáživných popisů známých děl, jak jsme tomu v publikacích o umění někdy svědky, ale naučit čtenáře obrazy pozorně vnímat a dějinám umění skutečně porozumět.

Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění vznikla na základě autorova mnohaletého zájmu o otázky spojené se vznikem a interpretací uměleckého díla. Přestože nejde o monografii v přísném slova smyslu, srozumitelně vykládá hlavní myšlenky E. H. Gombricha a rozebírá i teorie jeho významných vídeňských současníků, kteří ho ovlivnili (např. filosofa Karla R. Poppera či etologa Konrada Lorenze), a některých jeho následovníků. Autor se neomezuje pouze na dějiny umění, ale pohybuje se v oblasti estetiky, filosofie, psychologie a také sociobiologie. Výsledkem je osobitý a komplexní úvod do teorie či psychologie obrazového znázorňování, fascinujícího oboru, který u nás nebyl dosud plně reflektován, i když vlastně ve středoevropském kulturním prostoru vznikl. (Gombrich se narodil a vystudoval ve Vídni a bývá počítán mezi mladší žáky vídeňské školy dějin umění.)

František Mikš (1966) je ředitelem Institutu pro politiku a kulturu, působícího v rámci brněnského Centra pro studium demokracie a kultury (CDK). Je šéfredaktorem měsíčníku Revue Politika a redaktorem kulturního dvouměsíčníku Proglas, v němž se zaměřuje především na výtvarné umění. Působí rovněž jako šéfredaktor nakladatelství Barrister & Principal, kde mimo jiné řídí edici Dějiny a teorie umění.