Třetí Valpuržina noc

Anotace

„Třetí Valpuržina noc“ se řízením osudu stala jakousi nedobrovolnou Krausovou závětí. – Spisovatel už nějaký čas vnitřně zápasil s nejspíš jen neochotně připouštěnou možností, že jeho povýtce morální pojetí veřejné existence, tedy především politiky, se ocitá vzhledem k evropské situaci (fašismus, nacismus, další autoritářské režimy) v čím dál větší defenzivě. Děs z bezvýznamnosti je možná poněkud přehnané konstatování, tíseň z nerovnosti možností, nástrojů, zbraní ovšem přítomná v jeho úvahách dojista byla („závod satiry s látkou“). Protože se Kraus z kolbiště řekněme politického stále více stahoval a autorskou pozornost upíral spíše na otázky umění, kultury, jazyka.

„Zánik světa vinou černé magie“ byl otištěn v Krausově časopise Pochodeň v roce 1922 a je ještě – z pochopitelných časových důvodů – téměř naprostou ozvěnou první světové války a zejména politických kuriozit a tanců rakouského monarchického establishmentu, daleko více však rezonancí toho, jaký obraz o tehdejším c. a k. světě, tedy o všech těch kuriozitách a tancích, podávala média, ona „černá magie“.

Hanuš Karlach

Karl Kraus vyrůstal v židovské rodině jičínského majitele papírny. V roce 1877 se rodina přestěhovala do Vídně, kde studoval na Vídeňské univerzitě filozofii a německou literaturu. Od roku 1896 působil jako herec, divadelní režisér a později i jako novinář. Od roku 1899 vydával vlastní noviny, Die Fackel (Pochodeň), ve kterých pranýřoval pokrytectví, korupci, měšťáckou morálku, nacionalismus, pangermanismus i psychoanalýzu. V prvním období měl řadu externích přispěvatelů z řady uměleckých profesí, ale od roku 1911 publikoval Kraus v Pochodni už pouze svoje vlastní články. Celkem vyšlo 922 sešitů o více jak 20 000 stranách.
Vedle žurnalistiky se Karl Kraus věnoval i esejistice. Přednesl na 700 veřejných přednášek na literární témata, pořádal přednášková turné, mj. i v českých zemích.
Zemřel v roce 1936 ve Vídni na srdeční embolii.