Jak hluboké jsou stopy, které železná opona zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a Rakušany? Anebo je vzájemné vnímání těchto dvou národů ovlivněno spíše staršími vzorci vztahů a jednání?
Těmito otázkami se v městech Gmündu ležícím v severní části Dolního Rakouska a v Českých Velenicích na jihu Čech zabývali historikové Muriel Blaive a Berthold Molden. Na základě zhruba 35 rozhovorů prováděných metodou sběru orální historie a důkladných archivních rešerší analyzují přátelské styky i předsudky, historické vzpomínky i očekávání pro budoucnost, jak byly zaznamenány zde na hranici. To vše počínaje habsburskou monarchií přes založení Československa, jeho pozdější okupaci Třetí říší a holocaust, vyhnání Němců a Rakušanů z českých zemí po skončení 2. světové války a život ve dvou zásadně rozdílných společnostech během studené války. Završením je potom integrace do Evropské unie po roce 1989. Zatímco v Gmündu zůstala například realita studené války zachována coby vzpomínka na „život na konci (svobodného) světa“, v Českých Velenicích ji vnímali především jako všudypřítomnou kontrolu vykonávanou centralistickým komunistickým státem. Kniha tak nabízí příkladný záznam politických identit ve střední Evropě dvacet let po skončení studené války.
Jan Rejžek, Lidové noviny, 11. února 2010
Brněnská Společnost pro odbornou literaturu - Barrister & Principal vydala nedávno nesmírně zajímavou knihu s nepříliš přitažlivým názvem Hranice probíhají vodním tokem. Napsalo ji duo historiků Francouzka Muriel Blaive (viz její Promarněná… více »
Tereza Kozlová, Pátek Magazín LN, 26. února 2010
Do Rakouska mohou Češi svobodně cestovat přes dvacet let. Přesto se zdá, že chuť poznávat se a spolupracovat na obou stranách chybí a Rakušané a Češi žijí stále více vedle sebe než spolu, zbavit se kletby oboustranných stereotypů se stále nepodařilo. více »