Politika dobrých úmyslů

Anotace

Kniha nizozemského filosofa Hanse Achterhuise Politika dobrých úmyslů vyšla v roce 1999 po zásahu NATO v Jugoslávii. Jak autor uvádí, není ani tak politologickou analýzou toho, co se na území bývalé Jugoslávie odehrálo, ale spíše politicko-filosofickým esejem inspirovaným „Kosovem“, a také myšlenkami Hannah Arendtové a Niccolo Machiavelliho, ke kterým často odkazuje. Achterhuis popisuje bouřlivou debatu, která se v nizozemských politických a intelektuálních kruzích rozpoutala po zahájení leteckých útoků Severoatlantické aliance, a snaží se zodpovědět otázku, do jaké míry bylo „Kosovo“ novým fenoménem v dějinách a zda může být klasická politika zájmů nahrazena morální politikou dobrých úmyslů. Český čtenář knihu jistě ocení, neboť pěkně ukazuje, že to, jak byla debata o útocích NATO u nás vedena, nebylo ničím výjimečným. I v Nizozemí existují Lidové noviny (de Volkskrant) a také zde moralizující komentátoři častovali druhé i sebe navzájem nálepkami „dobrý“ a „špatný“ a projevovali nekritické válečnické nadšení, většinou bez znalostí věcí. Achterhuis se tak dostává k zásadnějším otázkám vztahu politiky a morálky, cílů a prostředků ve válečném konfliktu, k problematice humanitární pomoci a fenoménu filosofie soucitu, šířené z televizních obrazovek.