FORGOT YOUR DETAILS?

ESEJE A STUDIE O DIPLOMACII A POLITICE

SVAZEK V

545 463 15%

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy.


Edice: Formát: 14 x 20,8 cm, 588 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-7485-133-9 Rok vydání: 2017 PROMO: Otevřít v pdf

V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy. Nabízí jedinečně mnohostranný a zasvěcený pohled na vzájemné vztahy Čechů, Němců a Rakušanů a jejich novodobé milníky (Česko-německá deklarace, vstup České republiky do NATO a Evropské unie). Předkládá však i svůj pohled na historii středoevropského soužití. Již Grušovy texty z počátku devadesátých let přitom představují překvapivě aktuální konfrontaci se základy soudržnosti evropských společenství a jejich vnitřními a vnějšími hrozbami.


Na tak obtížném území, jako jsou německo-české vztahy, neposunou člověka kupředu znalosti diplomacie, nýbrž jedině a pouze riziko přátelské důvěry. Nechtěla bych pominout ani toto mimořádné nasazení velvyslance Jiřího Gruši.
– Antje Vollmerová

Málokdo přispěl k českým politikám sousedství tak jako Jiří Gruša, který po roce 1989 v nové funkci velvyslance pomohl zásadním způsobem nově uchopit naše vztahy k Německu i Rakousku. A z jeho politických projevů a textů je víc než patrné, že i tady diplomatická imaginace často vyžadovala schopnosti blízké estetice absurdního, a tím odhalila její politický i etický rozměr. Jmenování literáta diplomatem se mladému českému státu vyplatilo a Grušova literární diplomacie plynule přecházející v diplomatickou literaturu dokázala rozvázat jazyky i těm, kdo by jinak nejraději zarputile mlčeli a na souseda se mračili.
– Jiří Přibáň


JIŘÍ GRUŠA (1938–2011), prozaik, básník, esejista, diplomat, politik, filozof a historik, se narodil v Pardubicích, vystudoval filozofii a historii na Univerzitě Karlově. V 60. letech spoluzakladatel prvních důsledně nemarxisticky orientovaných literárních periodik Tvář a Sešity pro mladou literaturu, jeden z prvních signatářů Charty 77. Po opakovaných výsleších a zatčení za literární činnost se nelehce rozhodne přijmout stipendium v USA. Je mu odebráno občanství a tak znemožněn návrat, usazuje se v Německu nedaleko od bonnské ambasády ČSSR, před níž chodí spolu s dalšími pravidelně demonstrovat a kde posléze usedne jako náš první velvyslanec po listopadu 1989 k nelibosti mnohých doma, ale i levice v exilu. Velvyslancem v SRN do roku 1997, v témže roce ministrem školství v Klausově vládě, 1998–2004 velvyslancem v Rakousku, 2004–2009 prezidentem Mezinárodního PEN klubu, 2005–2009 ředitelem Diplomatické akademie ve Vídni (jako první cizinec v 250-leté historii této nejstarší diplomatické školy na světě). Literárně činný bez přerušení od 60. let, od 80. let píše česky i německy. Držitel mnoha literárních cen: Cena Jiřího Koláře (1976), Cena Egona Hostovského (1978), Cena Andrea Gryphia (1996) za německou poezii, Cena Jaroslava Seiferta (2002) za českou poezii a řada dalších.

TOP