FORGOT YOUR DETAILS?

Eseje a studie o literatuře a kultuře II.

SVAZEK IV

495 421 15%


Edice: Formát: 14 x 20,8 cm, 520 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-7485-120-9 Rok vydání: 2016 PROMO: Otevřít v pdf

Svazek obsahuje eseje, studie, vybrané projevy a další texty Jiřího Gruši o literatuře a kultuře, které vznikly po roce 1989, a to jak uveřejněné v Československu a v zahraničí, tak i dochované v autorově pozůstalosti. Kromě uceleného souboru Česko – návod k použití jsou zde otištěny další spisovatelovy texty z let 1990–2011. Mezi nimi vynikají drážďanské přednášky o poetice, ale i stati a reflexe zabývající se již staršími Grušovými tématy, jako je vztah autora a moci, nadnárodní kultura českých zemí a střední Evropy a zdejší zkušenost s totalitarismem. Publikace z posledních let autorova života obsahují četné vzpomínky a portréty. Z příležitostných textů jsou tu zahrnuty například projevy Jiřího Gruši jako prezidenta Mezinárodního PEN klubu v letech 2003–2009.


Chybil by ten, kdo by v esejistovi Jiřím Grušovi viděl komentátora relativizujícího zkušenosti, jimiž jsme prošli ve 20. století a v nichž je naše kulturní povědomí dodnes zakotveno. Byl plně ztotožněn s českým osudem. Jeho fejetony – eseje to dokládají nejen analýzami česko-německých kulturních souvislostí a poznámkami o českém literárním dění. … Právě proto, že Jiří Gruša nazíral českou kulturu a české dějiny sice jako účastník, ale zároveň očima intelektuála vědomého si ceny kritické distance, nabízejí jeho esejistické texty čtenářský užitek dnešku i budoucnosti. Jsou připomínkou výrazné autorské osobnosti a pronikavého způsobu pohledu, jež dnes v českém veřejném dění občas citelně postrádáme.

– Pavel Švanda


JIŘÍ GRUŠA (1938–2011), prozaik, básník, esejista, diplomat, politik, filozof a historik, se narodil v Pardubicích, vystudoval filozofii a historii na Univerzitě Karlově. V 60. letech spoluzakladatel prvních důsledně nemarxisticky orientovaných literárních periodik Tvář a Sešity pro mladou literaturu, jeden z prvních signatářů Charty 77. Po opakovaných výsleších a zatčení za literární činnost se nelehce rozhodne přijmout stipendium v USA. Je mu odebráno občanství a tak znemožněn návrat, usazuje se v Německu nedaleko od bonnské ambasády ČSSR, před níž chodí spolu s dalšími pravidelně demonstrovat a kde posléze usedne jako náš první velvyslanec po listopadu 1989 k nelibosti mnohých doma, ale i levice v exilu. Velvyslancem v SRN do roku 1997, v témže roce ministrem školství v Klausově vládě, 1998–2004 velvyslancem v Rakousku, 2004–2009 prezidentem Mezinárodního PEN klubu, 2005–2009 ředitelem Diplomatické akademie ve Vídni (jako první cizinec v 250-leté historii této nejstarší diplomatické školy na světě). Literárně činný bez přerušení od 60. let, od 80. let píše česky i německy. Držitel mnoha literárních cen: Cena Jiřího Koláře (1976), Cena Egona Hostovského (1978), Cena Andrea Gryphia (1996) za německou poezii, Cena Jaroslava Seiferta (2002) za českou poezii a řada dalších.

TOP