FORGOT YOUR DETAILS?

Historie na rozcestí

Jak mohly dopadnout osudové chvíle Československa

239 203 15%

Dramatické okamžiky Československa s ponurým výsledkem: 1938, 1948, 1968. Měly alternativu? Co a také kdy bylo třeba učinit, aby vývoj nabral odlišný kurs? T. G. Masaryk během svého pobytu v Rusku v roce 1917 několikrát stanul tváří v tvář smrti, odsun Němců mohl být v roce 1946 zastaven v půli, komunistické vedení zvažovalo v listopadu 1989 vyslání milicionářů i tanků proti demonstrantům… Jakými stezkami by se ubíral příští běh dějin? Země opakovaně stanula na důležitých křižovatkách, z nichž vedlo vícero možných cest. Autoři hodnotí možnosti alternativního vývoje, přičemž se opírají o širokou škálu pramenů, jež místy doplňují logickou úvahou či historickou analogií. Načrtávají tak kontury historických událostí, které se sice nestaly – ale bylo k nim velmi blízko.


Edice: Formát: 13,4 x 20,3, 328 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-7485-096-7 Rok vydání: 2013

1917–1918
T. G. Masaryk zavražděn v hotelu Metropol. Rozpadne se vůbec Rakousko-Uhersko?

1938
Československá vláda odmítá odstoupit pohraničí, 24. září německá armáda útočí.

1945–1946
Mezinárodní situace v roce 1946 neumožní dokončit vysídlení Němců, v zemi jich zůstane jeden a půl milionu.

1947–1948
Už v létě 1947 je na pokyn prezidenta Edvarda Beneše vyhlášena bojová pohotovost armády, komunisté v předčasných volbách utrží drtivou porážku.

1968
Dubčekovo vedení rozhodně varuje Sověty před invazí a ti od svých plánů upustí. Dojde k ještě větší demokratizaci/nebo k převratu à la Polsko 1981?

1989
V noci z 21. na 22. listopadu se jednotky Lidových milicí sjíždějí do Prahy. V ulicích jsou statisíce lidí, přesto zazní rozkaz k násilnému potlačení demonstrací.


Dramatické okamžiky Československa – měly alternativu? Naše země opakovaně stanula na důležitých křižovatkách, z nichž vedlo vícero možných cest. Autoři hodnotí možnosti alternativního vývoje, přičemž se opírají o širokou škálu pramenů, jež místy doplňují logickou úvahou či historickou analogií. Načrtávají kontury historických událostí, které se sice nestaly – ale bylo k nim velmi blízko.

„Historie prý nezná žádná kdyby – historici by je ale znát měli! Nové studie předních českých historiků nahlížejí klíčové (a zdánlivě tak dobře známé) události českých dějin právě tak, aby vynikla nesamozřejmost všech domněle nevyhnutelných událostí. Velmi inspirativní kniha!“

– Jiří Ellinger

 

 

Hlavní klad této knihy spatřuji v tom, že zvažování možných alternativ nás nutí přemýšlet nad událostmi samotnými a zpětně si uvědomovat význam jednotlivých aspektů, které jinak až příliš často zaniknou v „samozřejmosti“ časového sledu historických událostí.

– Zdenko Maršálek

AUTOŘI

Dagmar Hájková (*1962), historička, vědecká pracovnice Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v. v. i. Zabývá se českými moderními dějinami, zvláště obdobím první světové války a první Československé republiky. Je spoluautorkou řady edic dokumentů, kupř. Korespondence T. G. Masaryka a Edvarda Beneše (Praha 2004, 2013). Dále publikovala monografie  Naše česká věc. Češi v Americe za první světové války (Praha 2011) či Emanuel Voska. Špionážní legenda první světové války (Praha 2014).


Jaroslav Kučera (*1955), profesor moderních dějin na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2009), je autorem monografií a studií k soudobým československým a českým dějinám, mj. k národnostní politice Československa v meziválečné době (Minderheit im Nationalstaat. Die Sprachenfrage in den tschechisch-deutschen Beziehungen 1918–1938. München 1999), k problémům mírového uspořádání po druhé světové válce („Žralok nebude nikdy tak silný.“ Československá zahraniční politika vůči Německu 1945–1948. Praha 2005), včetně problému odsunu Němců z Československa či k některým hospodářským a sociálním aspektům vývoje českých zemí (Von der Rüstkammer des Reiches zum Maschinenwerk des Sozialismus. Wirtschaftslenkung in Böhmen und Mähren 1938 bis 1953. Göttingen 2013; spolu s Jaromírem Balcarem).


Vít Smetana (*1973), vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i. v Praze. Zabývá se dějinami mezinárodní politiky a diplomacie za druhé světové války a v první fázi války studené, zejména rolí Velké Británie a britsko-československými vztahy v tomto období. Publikoval monografii In the Shadow of Munich: British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938–1942) (Praha 2008) a spolu s Jaroslavem Hrbkem je hlavním spoluautorem dvousvazkové publikace Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945 (Praha 2009). Společně s Markem Kramerem pak editoval kolektivní monografii Imposing, Maintaining, and Tearing Open the Iron Curtain. The Cold War and East-Central Europe, 1945–1989 (Lanham–New York–Plymouth 2014).

 

 

Jiří Suk (*1966), vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i. v Praze. Zabývá se vybranými otázkami československého vývoje od konce šedesátých let minulého století, zejména změnami mocenského systému v letech 1989-1993. Publikoval mimo jiné monografie Labyrintem revoluce: Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize (od listopadu 1989 do června 1990), (Praha 2003 a 2009) a Politika jako absurdní drama. Václav Havel v letech 1975–1989 (Praha–Litomyšl 2013).


Pavel Šrámek (*1973), archivář Státního okresního archivu ve Zlíně, zabývá se československými vojenskými dějinami v 1. polovině 20. století, především osudy významných vojáků a vztahy mezi politiky a velením armády. Vedle řady časopiseckých studií je autorem nebo spoluautorem několika publikací: Československá armáda v roce 1938 (Brno–Náchod 1996); Když zemřít, tak čestně. Československá armáda v září 1938 (Brno 1998); Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932–1939 (Praha 2008).


Oldřich Tůma (*1950), od roku 1998 ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i. v Praze. Od devadesátých let se zabývá moderními českými a československými dějinami, zvláště obdobím let 1968 a 1989. Je autorem řady studií, například o politickém režimu a opozici v Československu a Německé demokratické republice v uvedeném období a editorem řady dokumentárních sborníků, např. Zítra zase tady! Protirežimní demonstrace v předlistopadové Praze jako politický a sociální fenomén (Praha 1994) či Srpen ’69. Edice dokumentu, úvod, komentář (Praha 1997).

TOP