Hledání rovnováhy

21 strategických dilemat v kulturní politice

175 

Strategie kulturního managementu a kulturní politika obecně je jednou z nejvíce zanedbaných oblastí v ČR, v praktické i akademické rovině. Publikace zpracovaná předními odborníky pro Radu Evropy nabízí ověřený a přehledný úvod do problematiky. Ceněná je zejména pro své originální pojetí a přehlednost, díky nimž je dobře využitelná nejen pro vedení diskuzí s vysokoškolskými studenty, ale zejména k promýšlení konceptů a modelů kulturních politik na všech úrovních, akademické i politické. Jako pilotní titul nové edice je vhodná také proto, že odráží evropskou realitu a částečně i směr uvažování evropských nadnárodních institucí.

– – –

Dnes, čtvrt století od znovunabytí svobody, bychom si měli konečně uvědomit, že odpovědná kulturní politika leží někde na mezi oběma extrémy, direktivním řízením na straně jedné, a jejím ponecháním napospas chaosu a čistě tržním mechanismům na straně druhé. Úkolem politiků na nejrůznějších úrovních (stát, kraj, město), ale i úředníků, kulturních pracovníků a v neposlední řadě teoretiků a akademiků je tuto rovnováhu hledat a nacházet, neustále udržovat a obnovovat a při proměněných podmínkách znovu promýšlet. A to v každé jednotlivé dílčí oblasti ji přesně definovat v čase, kvalitě a z hlediska nutných zdrojů. K tomu by měla napomoci tato publikace a vlastně i nově založená ediční řada. (z předmluvy Františka Mikše)

– – –

Úkolem kulturní politiky není jen vzdělávat veřejnost, aby dokázala ocenit oficiální kulturu. Jejím úkolem je také přijmout fakt, že kultura je přítomná v každodenní lidské činnosti. Měla by zapojit občany do základních diskusí o povaze a hodnotách kulturních projevů a identity.
(François Matarasso – Charles Landry)

– – –

Kultura je pokládána za základ prezentace každého státu na mezinárodním poli. Vytváří jeho renomé a značku (brand). Pokud je tato politika extenzivní, může být v rozporu s vnitřní realitou, s vnitřní situací toho kterého státu. My zažíváme jiný problém. Pokud by během 5 let klesl export automobilového průmyslu o 20 %, zažili bychom pravděpodobně stávky, stran nezaměstnanosti by možná padla i vláda. Pokud v části kulturního segmentu klesne export o 20 % – je to velice silná výpověď (buď o kvalitě, či podfinancování atd.) – tak náš kulturní a politický systém tento fakt není schopen ani evidovat, natož na něj nějak pozitivně reagovat (Bohumil Nekolný)

Koupit


Edice: Překlad: Michaela Šebestová Formát: 13,4×20,5 cm, 100 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-7485-047-9 Rok vydání: 2015

Strategie kulturního managementu a kulturní politika obecně je jednou z nejvíce zanedbaných oblastí v ČR, v praktické i akademické rovině. Publikace zpracovaná předními odborníky pro Radu Evropy nabízí ověřený a přehledný úvod do problematiky. Ceněná je zejména pro své originální pojetí a přehlednost, díky nimž je dobře využitelná nejen pro vedení diskuzí s vysokoškolskými studenty, ale zejména k promýšlení konceptů a modelů kulturních politik na všech úrovních, akademické i politické. Jako pilotní titul nové edice je vhodná také proto, že odráží evropskou realitu a částečně i směr uvažování evropských nadnárodních institucí.

– – –

Dnes, čtvrt století od znovunabytí svobody, bychom si měli konečně uvědomit, že odpovědná kulturní politika leží někde na mezi oběma extrémy, direktivním řízením na straně jedné, a jejím ponecháním napospas chaosu a čistě tržním mechanismům na straně druhé. Úkolem politiků na nejrůznějších úrovních (stát, kraj, město), ale i úředníků, kulturních pracovníků a v neposlední řadě teoretiků a akademiků je tuto rovnováhu hledat a nacházet, neustále udržovat a obnovovat a při proměněných podmínkách znovu promýšlet. A to v každé jednotlivé dílčí oblasti ji přesně definovat v čase, kvalitě a z hlediska nutných zdrojů. K tomu by měla napomoci tato publikace a vlastně i nově založená ediční řada. (z předmluvy Františka Mikše)

– – –

Úkolem kulturní politiky není jen vzdělávat veřejnost, aby dokázala ocenit oficiální kulturu. Jejím úkolem je také přijmout fakt, že kultura je přítomná v každodenní lidské činnosti. Měla by zapojit občany do základních diskusí o povaze a hodnotách kulturních projevů a identity.
(François Matarasso – Charles Landry)

– – –

Kultura je pokládána za základ prezentace každého státu na mezinárodním poli. Vytváří jeho renomé a značku (brand). Pokud je tato politika extenzivní, může být v rozporu s vnitřní realitou, s vnitřní situací toho kterého státu. My zažíváme jiný problém. Pokud by během 5 let klesl export automobilového průmyslu o 20 %, zažili bychom pravděpodobně stávky, stran nezaměstnanosti by možná padla i vláda. Pokud v části kulturního segmentu klesne export o 20 % – je to velice silná výpověď (buď o kvalitě, či podfinancování atd.) – tak náš kulturní a politický systém tento fakt není schopen ani evidovat, natož na něj nějak pozitivně reagovat (Bohumil Nekolný)



O AUTORECH:

Charles Landry je významnou autoritou v oboru plánování urbanismu a managementu měst. V osmdesátých letech vynalezl koncept tzv. kreativního města, který se brzy stal globálním hnutím a změnil pohled mnohých měst na to, jak nakládat s jejich zdroji a potenciálem. Jeho nejznámější knihou je The Creative City: A Toolkit for Urban Innovators (2000).

François Matarasso se dlouhodobě věnuje výzkumu a konzultacím v oblasti rozvoje nedoceňovaného kulturního života, jako je umění v místních komunitách či amatérské umění. Je autorem řady kreativních projektů a studií. Za jeho nejvýznamnější knihu je považována studie o sociálním dopadu aktivní participace v umění Use or Ornament? (1997).



Vychází v koedici s Institutem umění – Divadelním ústavem v Praze.

TOP