ZAPOMNĚLI JSTE SVOJE PŘIHLAŠOVACÍ ÚDAJE?

VYTVOŘIT ÚČET

Zakázaný obraz

Intelektuální dějiny obrazoborectví

495 446 

Autor nás provází spory mezi zastánci obrazů (ikonofily) a jejich odpůrci (ikonoklasty). Proč některá náboženství dovolují znázorňovat božské pomocí obrazů, zatímco jiná to zakazují? Proč filozofové nacházeli důvody k pohrdání řeckým uměním v době, kdy bylo na svém vrcholu? Proč byl biblický zákaz obrazů tak odlišně interpretován židy, muslimy a křesť...

Koupit


Edice: Překlad: Nora Obrtelová Formát: 408 stran Vydání: 1 Rok vydání: 2013

Autor nás provází spory mezi zastánci obrazů (ikonofily) a jejich odpůrci (ikonoklasty). Proč některá náboženství dovolují znázorňovat božské pomocí obrazů, zatímco jiná to zakazují? Proč filozofové nacházeli důvody k pohrdání řeckým uměním v době, kdy bylo na svém vrcholu? Proč byl biblický zákaz obrazů tak odlišně interpretován židy, muslimy a křesťany? Proč byl spor o obrazy tak ostrý v Byzanci, zatímco na Západě vznikaly světské i náboženské obrazy? Autor se věnuje vývoji filozofické logiky nepřátelské obrazu – od Platona k Malevičovi, přes Kalvína a Kanta k Hegelovi – a zkoumá, jak tyto myšlenkové proudy ovlivnily evropské umění. Své bádání zakončuje analýzou moderního abstraktního umění, které považuje za poslední výboj starého ikonoklasmu. Na obsáhlé a originální knize oceníme nejen erudici autora, ale i jeho přesvědčivý intelektuální přístup.



Alain Besançon
(1932)
je francouzský historik, od roku 1996 člen Académie des Sciences Sociales et Morales.  Zabývá se kritikou ideových a historických kořenů komunismu a nacismu (Nemoc století: komunismus, nacismus a holocaust, 1998, česky 2000). Autor mnoha uznávaných děl o ruské kultuře, například Upálený carevič (1967), Intelektuální zdroje leninismu (1977), Falšování dobra: Solovjov a Orwell (1985). Kriticky se zabývá rovněž vztahem křesťanství a islámu (Tři pokušení církve, 1996). Jeho zatím poslední knihou je Svatá Rus (2012).

TOP