Kniha Rostislava Křivánka Země strašidel (vydalo nakladatelství Barrister & Principal) trochu mate tělem, pardon titulem. Jakkoli by se mohlo zdát, že člověk drží v ruce pohádkovou knížku, je to jinak. Země strašidel má zatraceně současné kulisy.
Vypráví iniciační cestu Erika, muže, který - stižen "nesnesitelnou lehkostí bytí" - opustí svůj svět až příliš klidné civilizace a vydá se za kořeny své rodiny do neznámé země. Uprostřed krajiny zpustošené nedávnou válkou, ale žijící dosud pod vládou přírodních živlů a démonů, potká osamělou jedenáctiletou dívku, jež se obklopila fiktivními kulisami, aby se spasila před samotou a vzpomínkami, které ji děsí.
Ti dva se vydají na pouť, na které je radno spoléhat víc na instinkty a předtuchy nežli na mapy. Léčí na ní své smutky, pocity prázdnoty, a zároveň objevují sílu přátelství, vládu fantazie a přírodních zákonů, objevují sami sebe a smysl lásky k bližnímu.
Románový debut
Pro autora Rostislava Křivánka, dramatika (Masopust, Júdit), který působil i jako novinář a kreativní ředitel, je Země strašidel románovým debutem. A dlužno říct, že podařeným. Invenční jazyk (výpravy na dlouhém vodítku pevně zaklesnutém na třetí mříži zleva), hra s metaforami a personifikací (karimatky se roztekly, myšlenky hořely jako klestí) i smyslem pro gradaci a detail dělají z jeho knihy napínavou četbu. Hrdinové, kteří sahají na dno svých sil a svého rozumu, přitahují. Autor zajímavým způsobem pracuje s imaginací, jež určuje dramatický rozměr postav a jejich putování. A také s kontrasty - mezi civilizovaným světem a divočinou poválečných zemí, která dává pojmu strašidlo nový, děsivější rozměr. V jeho knize přitom není zasazení hrdinů do konkrétního místa rozhodující. Zvolené reálie slouží jako kulisy k rozehrání nadčasového příběhu o souboji s vlastními zkušenostmi, vzpomínkami a sny, příběhu o hledání smyslu existence a archeENGINEch, jež v nás v určitých situacích rezonují. Stojí za to se o Zemi strašidel neochudit. Mimo jiné i proto, že ji doprovází ilustrace Vladimíra Franze, což dnes u románů pro dospělé není zase až tak samozřejmé.Ostatně, kniha už zaujala režiséra Jiřího Hanycha, který společně s autorem připravuje filmovou adaptaci.
Vzhledem k velehorským obrazům by natáčení nejspíš přesáhlo české hranice, zatím jsou v úvaze mj. rumunské reálie.
Jana Podskalská, Deník, 4. 1. 2010