Cílem dlouhodobého česko-německo-rakouského projektu je představit ve dvanácti kriticky připravených a předními odborníky komentovaných svazcích celé literární a historicko-filozofické dílo jedné z nejvýraznějších celosvětově uznávaných osobností české a německé kultury posledních padesáti let - Jiřího Gruši (1938–2011). Grušovo dílo vychází v rámci tohoto projektu paralelně ve dvou jazykových řadách – české a německé. Na edici pracuje společný tým odborníků z ČR, Německa a Rakouska. Projekt byl zahájen v roce 2013, dosud vyšlo celkem 11 svazků (7 německy, 4 česky).

Jiří GRUŠA
10. 11. 1938 Pardubice, ČSR – 28. 11. 2011, Bad Oyenhausen, SRN
Básník, prozaik, překladatel, esejista a diplomat

V letech 1969–70 byl Gruša soudně stíhán za uveřejnění osmi kapitol z románu Mimner. S Ludvíkem Vaculíkem spolupracoval na Edici Petlice. Byl signatářem Charty 77; v roce 1978 strávil dva měsíce ve vyšetřovací vazbě pro údajné pobuřování. Koncem roku 1980 odcestoval na literární stipendium Mac Dowell Colony do Spojených států, ale před návratem mu bylo odňato čs. občanství. V letech 1981–90 žil v SRN poblíž Bonnu jako spisovatel a překladatel z povolání. V roce 1990 znovu získal československé občanství, od ledna 1991 velvyslancem v SRN. Jiří Gruša sehrál významnou roli při vyjednání Česko-německé deklarace (1997), v jejímž důsledku vznikl mj. Česko-německý fond budoucnosti. Zasloužil se mj. o německé vydání 33 svazků Tschechische Bibliothek, průřezového výběru z české literatury pro dnešního německého čtenáře. Zastával funkci ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR (1997), v letech 1998–2004 působil jako velvyslanec ČR v Rakousku.
Rakouský prezident Heinz Fischer označil Jiřího Grušu za stavitele mostů mezi Prahou a Vídní a velmi oceňoval, že Jiří Gruša jako velvyslanec dokázal mnohokrát vysvětlit rozdílné pozice obou zemí tak, že to bylo pro obě země přijatelné.
V letech 2005–2009 byl Gruša ředitelem prestižní Diplomatické akademie ve Vídni. Roku 2003 byl zvolen jako první Čech v historii prezidentem PEN International a setrval v této funkci dvě volební období – do roku 2009.

TOP