AKTUALITY
V současnosti čelí české vysoké školy výzvě v podobě "doby covidové". Ale jsou tu i jiné, dlouhodobější výzvy, se kterými se zdejší VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ potýká a v budoucnu potýkat bude. Těmi hlavními jsou masivní expanze vysokoškolského vzdělání a prudký technologický rozvoj. A jejich přítomnost pochopitelně nemůže uniknout sociologickému oku 🧐![]()
![]()
Má dnes vůbec cenu studovat vysokou školu? Podle jakého kritéria by si měl člověk vybírat studijní obor? Je stále pravdou, že se vysokoškolský diplom finančně vyplatí? A přispěje zvyšující se podíl absolventek s vysokoškolským diplomem ke snížení genderové nerovnosti v platovém ohodnocení? 🎓![]()
![]()
To jsou hlavní otázky, které si klade ve své nové knížce s názvem Proměna role vzdělání v době čtvrté průmyslové revoluce brněnský sociolog Tomáš Doseděl. A my jsme rádi, že autor jedním výtiskem této knížky, vydané v nakladatelství Barrister & Principal, podaroval naši katedrovou knihovničku 📖
„Náhle se na baráku objevila šestice esesáků, mezi nimi nový velitel s bičíkem, zařval, že potřebuje kováře. Několik z nás zvedlo ruku, ačkoliv ani jeden jsme v životě neviděli výheň a kladivo! A on šel a do každého z nás strčil. Naštěstí jsme měli ještě trochu sil. Žádný z nás neupadl. ![]()
Naložili nás na nákladní auto a odvezli. Ocitli jsme se v pobočném táboře Gleiwitz.![]()
Byli jsme v dalším lágru, kde jsme museli těžce pracovat, v denních a nočních směnách od šesti do šesti, přitom ráno hodinu pěšky na pracoviště, po směně hodinu zpět, volno jsme měli jen v neděli, ale abychom si zasloužili gulášovou polévku, ve které plavalo cosi jako maso, přenášeli jsme kameny z jedné hromady na druhou a potom zpět.![]()
V té době už mladí esesáci všichni odešli na frontu, takže hlídky a doprovod na práci vykonávali lidé z Volkssturme, velmi mladí nebo velmi staří Němci, kteří nebyli odvedeni do armády. Německo v té době už nemělo letadla, a proto se v táborech objevovali i důstojníci Luftwaffe. Ti už nedodržovali tak tuhý režim, jaký panoval v Osvětimi dříve. ![]()
Vědělo se, že se blíží fronta.![]()
A potom všechno skončilo…“![]()
– úryvek svědectví Jan Jechy z dotisku knihy A kde byl Bůh, když židé umírali v Osvětimi?![]()
Více zde: barrister.cz/knihy/a-kde-byl-buh/
„Myšlenka hříchu pro mnohé z nás přestala být užitečná, protože jsme se museli vydat úplně jinam, abychom znovu získali představu o smrtící povaze skutečného zla. Nikdo nemůže popřít, že zlo je zcela reálné. Ale to, co mnozí z nás nyní vnímají jako skutečná zla ničící svět, se zjevně velmi liší od toho, čemu většina lidí říká hřích – tedy od osobních chyb či vin nebo údajných soukromých přestupků proti Bohu. Což opravdu strašlivou povahu zla zdaleka nevystihuje. ![]()
![]()
Proto jsme o hřích ztratili zájem. Ztratili jsme zájem také proto, že jsme slovo hřích obvykle slyšeli používat k tomu, aby někdo někoho soudil, vylučoval či ovládal nebo aby zahanbil a ovládal sám sebe, ale málokdy aby vnesl do lidské situace rozlišení nebo hlubší porozumění, tím spíš aby projevil soucit nebo odpuštění. Vnímám to tak, že čím víc je náboženství nebo kultura posedlé hříchem, tím víc nemilující a kognitivně strnulí jsou jeho příslušníci. ![]()
![]()
Vzpomeňte si na kultury založené na zahanbování v mnoha čistě islámských zemích, úzkoprsé a kulturně nekritické formy judaismu, nepřítomnost humoru v kalvinistické Ženevě, krutost velké části puritánské Nové Anglie, nemilosrdné náboženství mnoha luteránů a inkvizitorství španělského a vůbec většiny lidového katolicismu.“ – úryvek z knihy![]()
více na barrister.cz/knihy/svet-telo-a-dabel/
