Antonín Kurial se svými studenty soustředil pozornost především na nejvýše položenou část Žďárských vrchů. Dalším ohniskem byly vesnice v jihovýchodním cípu tehdejšího okresu. Ty navazovaly na obce těsně za hranicí okresu Brno-venkov a najdeme je ve třetí části Katalogu lidové architektury. Početně méně zastoupeno je Bystřicko a stejně jako na Žďársku a Novoměstsku byly vybrány pouze stavby z horské části, a ne z méně zalesněné krajiny jižně od těchto jmenovaných měst. S lítostí konstatujeme, že se nedostalo pozornosti ani lidové architektuře v okolí Velkého Meziříčí a Velké Bíteše. Každé číslo plánové dokumentace, označené značkou ZS (Žďár nad Sázavou), je opatřeno popisem a hodnocením současné podoby stavby. Dále uvádí všechny výkresy, které jsou podstatou díla. Vzhledem k početným přestavbám nebo asanacím nemovitostí bylo zjišťování osudu zaměřené nemovitosti neobyčejně časově i pracovně náročné. Pro zjištění identity stavby odstraněné již v padesátých či šedesátých letech se jen stěží nacházeli pamětníci. Projevila se tak krátkost lidské paměti v místech, kde se průzkum uskutečnil před šedesáti lety. Součástí svazku jsou dvě odborné studie. První seznamuje s životem Antonína Kuriala a jeho dílem o lidové architektuře, druhá se věnuje povaze krajiny na území okresu Žďár nad Sázavou a charakteristice rysů tradičního stavitelství této oblasti. Další ze svazků, který spatřil světlo světa a jež se dostává váženému čtenáři do rukou, nás po dlouhých letech a po malých krůčcích přibližuje k cíli, který si stanovil profesor Antonín Kurial – vydání Katalogu moravské lidové architektury a zpřístupnění tohoto významného materiálu veřejnosti.
