Paměť

Zobrazeno 37–40 z 40 výsledků

  • NENÍ SKLADEM

    České průšvihy

    Aneb Prohry, krize, skandály a aféry českých dějin let 1848-1989

    Nápad napsat o našich českých „dějinných“ průšvizích se zrodil zhruba před čtyřmi lety. Tehdy několik historiků českých dějin 19. a 20. století přijalo zajímavou a přitom poněkud neobvyklou nabídku časopisu Týden – napsat na téma průšvihů v českých dějinách cyklus několika desítek vybraných příběhů. Ty byly potom otiskovány na stránkách Týdne od konce roku 2001 do podzimu 2002.
    Česká historie druhé poloviny 19. a téměř celého 20. století byla z hlediska inspirace v tomto ohledu k autorům štědrá. Na téma dějinných prů­švihů nabídla řadu poutavých námětů, neboť je známo, že na nedostatek dějinných proher, skandálů, krizových momentů i nevyjasněných událostí si český národ rozhodně stěžovat nemůže, a to ani ve sledované dějinné etapě. Ale snad lze právem podotknout, že v tomto ohledu nezůstávají české dějiny nikterak osamoceny…
    Potěšitelný byl čtenářský zájem o tento žánr dějinných pochybení. Ten vedl většinu autorů k rozhodnutí vydat novou, rozšířenou verzi „českých průšvihů“ v knižní podobě. Je třeba mít na paměti, a to jistě pozorný čtenář historické literatury ví, že tyto průšvihy spoluutvářely často výrazně neradostný a tragický rámec dějin, ale že nebyly také vždy onou základní osou dějin. Přesto se mnohé z uvedených událostí či příběhů staly právem dějinným mementem, jiné zase smutným či trapným připomenutím.
    Kniha o českých průšvizích obsahuje padesát jedna příběhů. Podělilo se o ně šest autorů, byť nestejným počtem příspěvků. Slovo „průšvih“ je v této souvislosti patrně nejvýstižnější: nejde ani o tragédii, ani o katastrofu. Někdy k nim však má velice, velice blízko, protože některé velké české průšvihy ohrožovaly samotnou podstatu národního bytí. Většinou však jde spíše o sled trapných neúspěchů, které snižovaly lesk národních snah, pitvořily je, karikovaly a stavěly českou společnost do politováníhodného, trapného světla.

    395.0 335.8 
  • NENÍ SKLADEM

    Můj boj proti konečnému řešení

    Z Opavy a Prostějova přes Terezín, Osvětim-Birkenau a Dachau do Izraele

    Heinz J. Herrmann se narodil roku 1921 v Opavě. Jeho rodiče byli německy mluvící středostavovští Židé. Když byly Sudety obsazeny nacisty, rodina se odstěhovala do Prostějova, odkud byla později transportována do Terezína. Heinz J. Herrmann dále prošel koncentračními tábory Osvětim, Osvětim-Birkenau a Dachau. Musel se podílet na výstavbě a údržbě vyhlazovacího tábora v Birkenau, včetně plynových komor a krematorií. Po válce se vrátil do Opavy, kde v letech 1945–1948 spolupracoval na opětném vybudování rodinné firmy. Po komunistickém puči se rozhodl odejít do nově vytvořeného státu Izrael.

    195.0 165.8 
  • NENÍ SKLADEM

    Poslední Habsburkové

    Karel, Zita, Otto a snahy o záchranu císařského trůnu

    Kniha sleduje životní osudy příslušníků rodu habsbursko-lotrinského, kteří řízením osudu museli v průběhu posledního století bojovat o udržení trůnu zděděného po předcích a o zachování celistvosti rakousko-uherské říše. Závěrečné období vlády císaře Františka Josefa I. tvoří rámec pro vylíčení životního příběhu arcivévody Karla, pozdějšího posledního rakousko-uherského panovníka. …

    225.0 191.3 
  • NENÍ SKLADEM

    Dějiny Československa očima Dikobrazu 1945–1990

    V roce 1945 začal vycházet humoristický časopis Dikobraz, který měl podporovat politiku KSČ. Po roce 1948 se stal jediným satirickým časopisem, který vycházel v českých zemích. …

    299.0 254.2 
TOP