Britská šlechta v Českých zemích

349.0 296.7 

Svědectví dob minulých, příběhy povětšinou původem normanských šlechtických rodů, jejichž příslušníci zavítali do našeho středoevropského prostoru až ze vzdálených britských ostrovů.

Není skladem


Edice: Formát: brož s klopami, 16×23 cm, 280 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-7364-076-7 Rok vydání: 2018 PROMO: Otevřít v pdf

Svědectví dob minulých, příběhy povětšinou původem normanských šlechtických rodů, jejichž příslušníci zavítali do našeho středoevropského prostoru až ze vzdálených britských ostrovů. Anglické, skotské a irské nobilitované rody, které se zakoupily na panstvích, později velkostatcích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Mnozí příslušníci těchto rodů si svá panství v českých zemích vyválčili či jinak zasloužili za nejrůznější skutky ve prospěch habsburského a habsbursko-lotrinského císařského domu.

Každý z popisovaných rodů je uveden rodinným erbem, vnášejícím do českého prostředí předtím neobvyklé figury bizarních štítonošů ze vzdálené keltsko-normanské mytologie. Následují statě popisující nejen erb, ale i pradávný cizorodý původ a úspěch těchto rodin v uplynulých staletích a konečně i osudy rodových příslušníků působících v českých zemích. Třešničkou na dortu poznání v této knize je seznámení s panskými sídly, která jim v Čechách, na Moravě a ve Slezsku poskytla střechu nad hlavou, jež příslušníci těchto rodů zvelebili či zcela nově postavili, a tím obohatili genius loci české krajiny.

Vratislav Košťál (1976) je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (1999) a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2000). Věnuje se publikační činnosti z oboru práva v oblasti energetiky (spolu­autor knihy Trh s elektřinou: Úvod do liberalizované energetiky, Praha 2011), mezinárodním vztahům (Gibraltar: Podivný spor o Herkulovy sloupy, Brno 2009). Fotografováním hradů, zámků a tvrzí se systematicky zabývá již od roku 1999. Podílel se na vzniku reprezentativní publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).

Renata Košťálová (1972) absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy (2002). Zabývá se obdobím druhé světové války, problematikou uloupeného umění a Blízkého východu. Architektuře, umění a historii sídel české šlechty se ve volném čase věnuje taktéž již od roku 1999. Spoluautorsky se podílela na vydání publikace Kladno – Portrét města (Kladno 2008).

UKÁZKA

Britská šlechta v českých zemích
– recenze knihy v Genealogické a heraldické listy 4/2018

Šlechtickým rodům v zemích Koruny české bylo dosud věnováno mnoho pozornosti. Jejich dějinná úloha byla posuzována z mnoha úhlů pohledu a jednotlivé knihy se vyznačují různorodostí. Přesto existuje několik tematických mezer, z nichž jedna byla vyplněna nyní vydanou publikací, která pojednává o šlechtě původem výhradně z britských ostrovů.
Renata a Vratislav Košťálovi, autoři knihy, rozdělili text do tří základních kapitol – anglické, skotské a irské šlechtické rody tak tvoří tři samostatné celky. Jednotlivé podkapitoly vždy začínají vyobrazením rodového erbu a datací období, ve kterém členové konkrétního rodu žili na našem území. Textová část nejprve obsahuje popis příslušného rodového erbu, postupně následují pasáže o historii rodu, osudech jeho příslušníků v českých zemích a každou podkapitolu uzavírá přehled jednotlivých rodových hradních a zámeckých sídel. Text obsahuje mnoho kompaktně stylizovaných informací a je doplněn bohatou obrazovou přílohou. Jeho informativní hodnota je značná a v pasážích věnovaným památkovým objektům jí zvyšují přesahy do současnosti. Čtenář tak čerpá znalosti nejen o jejich historii, ale také o aktuálním stavebním stavu – je potěšitelné, že podíl opravených a zachráněných sídel z těch, kterých se kniha týká, se během uplynulých třiceti let zvýšil oproti těm, které na svoji záchranu teprve čekají.
V textu knihy se vyskytuje nepřesnost ohledně data úmrtí následníka rakousko-uherského trůnu prince Rudolfa, který zemřel v roce 1889, nikoliv v roce 1899. Problematické jsou popisy některých erbů. Autoři zřejmě nerozeznávají mezi heraldickou podobou orla a orlice. Není dbáno na sjednocení a správnost popisů erbů, které tyto figury obsahují. Orel se kreslí s dvěma hlavami, orlice s jednou hlavou. V prvním a čtvrtém stříbrném poli srdečního štítku erbu rodu Butlerů z Clonebough se nalézá černá orlice se zlatou zbrojí – popis v textu je správný – str. 9. V erbu rodu Brownů z Camusu a Monte Anna se ve stříbrno-černém polceném štítu nalézá orel obrácených barev se zlatou zbrojí – popsán je však jako orlice (!) – str. 63. Klenotem erbu Conwayů z Waterfortu je na korunované přilbě černá orlice se zlatou zbrojí – v textu je však popsána jako černý orel (!) – str. 73. Ve zlatém srdečním štítku erbu rodu Stommů se nalézá černá orlice se zlatou zbrojí nesoucí na prsou znak habsburské dynastie – v červeném štítu stříbrné břevno. Klenotem erbu je na korunované přilbě totožná erbovní figura. V obou případech je tato erbovní figura popsána jako černý orel (!) – str. 137. Nepřesný popis se týká také erbu rodu Gordonů. Jeho příslušníci byli a jsou nositeli modrého štítu se třemi zlatými kančími hlavami s červeným jazykem. Popis na str. 195 je formulován v podobě, že se jedná o hlavy divočáků, přičemž přípustný by kromě výrazu kančí hlavy byl případně výraz sviní hlavy. Na většině heraldických památek rodu Leslie, dochovaných na našem území, je ve stříbrném štítu modré břevno se třemi zlatými přezkami vyobrazeno vodorovně. V knize je však namalováno kosmo, v tomto případě se tedy jedná o ve stříbrném štítu kosmé modré břevno se třemi zlatými přezkami. Popis erbu však jeho podobě neodpovídá – str. 215.
Nepřesnosti v heraldické části knihy však nesnižují dobrý dojem, který čtenář nabývá během její četby. Byla napsána publikace, jejímž cílem, jak autoři sami uvádějí, není uceleně zpracovat dané téma, ale upozornit na souvislosti mezi příslušníky anglosaské šlechty a českými zeměmi. Bonusem navíc je kvalitně odvedená polygrafická práce se záměrem evokovat vizuální podobu knihy v retrospektivním stylu. Dýchá tak na nás atmosféra doby, kdy potomci posledních generací Angličanů, Skotů a Irů s modrou krví v žilách, prožívali ve zlomových časech zániku Rakousko-Uherska a trvání prvních dvaceti let nově vzniklé republiky derniéru své dějinné úlohy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vždyť z uvedených dvaceti čtyř šlechtických rodů pouze Parishové ze Senftenbergu žijí na území České republiky i v současné době.

Renata a Vratislav Košťálovi: Britská šlechta v českých zemích – ISBN:
978-80-7364-076-7, 280 str., 1. vyd., Barrister a Principal, Brno 2018

Další informace

Hmotnost 460 g
TOP