K větší cti a slávě

Umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století

395.0 

Kniha Pavla Suchánka zavede čtenáře do prostředí starobylého premonstrátského kláštera (kanonie) Klášterní Hradisko u Olomouce a jeho uměnímilovných opatů. Nejedná se o obvyklé přehledové uměleckohistorické zpracování historie kláštera, jeho výstavby a uměleckého zařízení interiérů, autor si všímá především (ale nikoliv výlučně) jednoho specifického výtvarného média – soch. Na příkladech několika zajímavých sochařských souborů, které vznikly na různých místech rozsáhlého premonstrátského panství v poměrně krátkém časovém období dvacátých a třicátých let 18. století, jsou v knize čtenáři (a divákovi) přiblíženy konkrétní důvody a okolnosti jejich vzniku. Studie zejména ukazuje, že pro premonstráty a hlavně jejich opaty byly sochy zajímavým médiem, které mohlo plnit celou řadu symbolických i zcela praktických funkcí, že v očích člověka raného novověku byly více než co jiného svébytnými prostředky vizuální reprezentace, tedy veřejného obrazového vyjádření symbolické dimenze postavení objednavatele v soudobé společnosti. Velkorysý a nákladný mecenát hradiských premonstrátů a opatů je tedy jak dokladem jejich prominentního postavení v moravské stavovské společnosti doby baroka, tak i jejich úsilí o symbolické vyjádření jejich aktuálních duchovních, společenských, hospodářských i politických ambicí. Díky tomuto pohledu si dnešní obdivovatel tzv. starého umění možná také může lépe uvědomit, v čem spočívalo ocenění kvalit a hodnot těchto památek v minulosti, tedy před vznikem našeho novodobého, moderního konceptu „umění“.


Edice: Formát: 376 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-87029-11-4 Rok vydání: 2007

Kniha Pavla Suchánka zavede čtenáře do prostředí starobylého premonstrátského kláštera (kanonie) Klášterní Hradisko u Olomouce a jeho uměnímilovných opatů. Nejedná se o obvyklé přehledové uměleckohistorické zpracování historie kláštera, jeho výstavby a uměleckého zařízení interiérů, autor si všímá především (ale nikoliv výlučně) jednoho specifického výtvarného média – soch. Na příkladech několika zajímavých sochařských souborů, které vznikly na různých místech rozsáhlého premonstrátského panství v poměrně krátkém časovém období dvacátých a třicátých let 18. století, jsou v knize čtenáři (a divákovi) přiblíženy konkrétní důvody a okolnosti jejich vzniku. Studie zejména ukazuje, že pro premonstráty a hlavně jejich opaty byly sochy zajímavým médiem, které mohlo plnit celou řadu symbolických i zcela praktických funkcí, že v očích člověka raného novověku byly více než co jiného svébytnými prostředky vizuální reprezentace, tedy veřejného obrazového vyjádření symbolické dimenze postavení objednavatele v soudobé společnosti. Velkorysý a nákladný mecenát hradiských premonstrátů a opatů je tedy jak dokladem jejich prominentního postavení v moravské stavovské společnosti doby baroka, tak i jejich úsilí o symbolické vyjádření jejich aktuálních duchovních, společenských, hospodářských i politických ambicí. Díky tomuto pohledu si dnešní obdivovatel tzv. starého umění možná také může lépe uvědomit, v čem spočívalo ocenění kvalit a hodnot těchto památek v minulosti, tedy před vznikem našeho novodobého, moderního konceptu „umění“.

Pavel Suchánek absolvoval historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1999), postgraduální doktorské studium tamtéž zakončil obhajobou dizertační práce o kulturním prostředí opatů kláštera Hradisko v 18. století (2004). V současnosti působí jako odborný asistent brněnského Semináře dějin umění, zabývá se kulturní historií a dějinami raně novověkého umění ve střední Evropě.

TOP