Výbor z díla básníka Karla Kapouna (1902–1963). Kniha obsahuje nejen básně, ale i dobové fotografie, výstřižky z novin, kresby, plakáty, dopisy, a jiné dochované materiály.
„Kapoun je básník nezvalovsky konkrétní obraznosti. Je v něm básník moravsky brutální a zdravé vnímavosti a smyslovosti. Básník všeobjímající něhy, jež dá ožíti v básni mýdlu, molu, pecce, sirce, všem všedním a šedým věcem života. Kapoun je velmistr metafory a zvláštní něžné filosofie, která se usmívá a nadlehčuje životu křídla.“ – Milan Kundera
„Chtělo by se mně vzpomínat i připomínat. Někde bych se chtěl i omluvit, někde zase ne. Hodnotit? Kdo o to stojí, ani mrtvý ne. Ten teprve ne. Smrt je stručná věc, skoro tečka, důvěrná kamarádka verše. I tato knížka posledních básní, nad kterou se už oči autora nepotěší, která už nebude provázena jeho úzkostí před čtenářem a sebou samým, je tečkou za dílem. Mrtvým se nemá lhát. Chtěl jsem napsat popravdě, jak jsem měl Kapouna rád. S výhradami a moc.“ – Jan Skácel
