NOVINKA

O společnosti a politice

Otevřený rozhovor s Dominiquem Woltonem

299.0 254.2 

Jedinečná kniha rozhovorů papeže Františka a Dominiqua Woltona, sociologa a odborníka na komunikaci. Ve vší otevřenosti zde spolu hovoří hlava katolické církve a vědec, který se považuje za agnostika a je řazen k intelektuální levici.

995 skladem


Edice: Překlad: Jiří Stejskal Formát: vázaná, 14×20,8 cm, 272 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-7364-072-9 Rok vydání: 2018 PROMO: Otevřít v pdf

Jedinečná kniha rozhovorů papeže Františka a Dominiqua Woltona, sociologa a odborníka na komunikaci. Ve vší otevřenosti zde spolu hovoří hlava katolické církve a vědec, který se považuje za agnostika a je řazen k intelektuální levici. Věnují se velkým tématům naší doby: válce a míru, politice a jednotlivým náboženstvím, globalizaci a kulturní rozmanitosti, fundamentalismu a sekularitě, problematice migrace, ekumenismu a mezináboženského dialogu. Své místo mají též otázky rodiny, individuality, jinakosti, důvěry a radosti. Nechybějí však ani papežova osobní vyznání, vzpomínky na dětství, na lásky z mládí, na židovskou psychoanalytičku, k níž před lety docházel.

Mezi oběma aktéry se rozvinul opravdový dialog, v němž mohli nejen vyložit svá stanoviska a myšlenky, ale skutečně komunikovat – to znamená sdílet své ideje, přesvědčení, jakož i radosti a starosti.

Papež jde ve všech situacích přímo k věci. Jako typický Latinoameričan mluví bezprostředně a spontánně. „Nejsem profesor, jsem pastýř,“ říká o sobě. A k této své službě dostal dar říkat věty prosté a krátké, ale s působivostí vpravdě velkou.

Kniha O společnosti a politice je toho dokladem.

Síla těchto rozhovorů tkví v tom, že probíhaly bez jakéhokoli tabu a vycházejí bez cenzury.  Metoda, kterou Dominique Wolton zvolil, umožňuje čtenáři lépe poznat, kdo je František, „papež ubohých hříšníků“. A také se v ní zračí dvě konstanty jeho pontifikátu: odpor ke „zkostnatělosti“… a reformátorská odvaha.

– Le Figaro

Kniha vyniká svou přístupností všem… Papež František se nepouští do teologických složitostí; hovoří prostě, říká věci tak, jak jsou.  A Dominique Woltonovi, odborníku na komunikaci, se podařilo vytvořit ovzduší blízkosti, díky níž mohou papežova slova znít ke všem.

Je to kniha smíření, kniha apelující i plná naděje, ale též kniha, která bere složitost světa a výzvy moderní doby vážně.

– Le temps

První kniha hovorů s mužem, který vládne kurií a řídí politiku Vatikánu, jež není přeuctivě sestavenou sbírkou výroků, ale plodem skutečného dialogu – i se všemi jeho úskalími.

– Le Monde

Jorge Mario Bergoglio, arcibiskup v Buenos Aires, byl 11. října 2013 zvolen hlavou katolické církve. Vybral si jméno František a stal se prvním jezuitským a latinskoamerickým papežem v dějinách církve.

Dominique Wolton je vedoucím výzkumným pracovníkem CNRS (Centre national de la recherche scientifique, Národního výzkumného centra). Roku 1988 založil a stále řídí mezinárodní revui o komunikaci Hermès. Je autorem třicítky děl, přeložených do dvaceti jazyků.

Dominique Wolton: Co podle vás dnes ve světě nejvíce ohrožuje mír?

Papež František: Peníze.

Dominique Wolton: „Satanovy výkaly“, jak jste je jednou nazval.

Papež František: Ale totéž nacházíme v evangeliích. Když Ježíš mluví o rozdělení srdce, neříká, „tvá žena, nebo Bůh“, ale „peníze, nebo Bůh“ [Mt 6,24–34]. To je úplně jasné. Peníze a Bůh stojí proti sobě.

Dominique Wolton: V Assisi jste v září roku 2016 mluvil o „fragmentované třetí světové válce“. Proč?

Papež František: Ale to je přece úplně jasné, ne? Střední východ, na Dálném východě severokorejská hrozba – nikdo neví, jak to dopadne. Afrika, Amerika, Střední Amerika, Jižní Amerika: všude války a války… A Evropa: Ukrajina, Donbas, Rusko… Evropa je ve válce. Jistě, žádná nebyla vyhlášena, to už je přece něco zastaralého a překonaného. Válka se však vede, a opravdu se válčí! Problém je, kdo stojí v pozadí. Podle mne jsou těmito stíny obchodníci se zbraněmi. Je legální vyrábět zbraně? Ano, je. Každá země je potřebuje, aby se mohla bránit. Ale dávat je překupníkům, kteří se infiltrují do zemí, jež spolu válčí… A proč? Kvůli penězům.

Právě teď jsou v Africe, ale i v Sýrii, na Blízkém východě, místa, kam humanitární mise Červeného kříže nemohou, ale zbraně, ty se tam dostanou! Celníci je propustí, ale humanitární pomoc nevpustí! Myslím, že tyto „kšefty“ se zbraněmi jsou něco strašného. A co říci na to, že v rozvinuté zemi, ve Spojených státech, se musí v Kongresu urputně bojovat o zákon, který by zakázal prodej zbraní na volném trhu.

Dominique Wolton: Kdyby se rychle zasáhlo ve prospěch křesťanů na Blízkém východě…, pomohlo by jim to, anebo naopak ublížilo?

Papež František: Tito křesťané nezměrně trpí a my pro ně hodně pracujeme. Opravdu hodně. Nemluvíme o tom, ale pracujeme.

Dominique Wolton: A máte nějaký pozitivní signál? Stalo se něco? Vrátilo jim to jejich postavení? Anebo jste zaznamenali nějaký neúspěch?

Papež František: Jsme s nimi ve stálém kontaktu a děláme vše, aby jim jejich půda zůstala.

Dominique Wolton: Dobře, ale změnilo se za posledních pět, deset let něco k lepšímu?

Papež František: Mnoho, mnoho věcí. Církev pracuje bez přestání.

Dominique Wolton: Takže jste spíše optimista?

Papež František: Je to věc budoucnosti. Nevím, co se bude dít. Oni trpí opravdu hodně, hodně. Na některých místech jsou skutečně pronásledováni. Ale já důvěřuji.

Dominique Wolton: Ale kde byl Bůh v Osvětimi? A kde je Bůh teď, když jsou drceni křesťané na Východě?

Papež František: Nevím, kde je Bůh. Ale vím, kde je zde člověk. Člověk vyrábí a prodává zbraně. Jsme to my, se svým porušeným lidstvím. Pro lidi je jednoduché se ptát: „A Bůh, proč to dovoluje?“ Ale ve skutečnosti jsme pachateli my! Proč dovolujeme, aby obchodník se zbraněmi dodával výzbroj tomu, kdo proti někomu bojuje… A stejné zbraně prodává i jeho protivníkovi… Jaká zkaženost…

Dominique Wolton: Evropě i církvi dalo sílu, že uznala sekularitu. Jenže s návratem fundamentalismu se opět objevila hrozba slití náboženství a politiky. Katolická církev by zde mohla říci jasné ne. Katolická církev, jakož i celé křesťanství by mohly ukázat, jak iluzorní je spojovat věci politické a věci náboženské, protože negativní důsledky tohoto spojování jsme zakoušeli tři či čtyři staletí…

Papež František: Je s podivem, že evropští fundamentalisté se vždy ohánějí církví a křesťanstvím. Fundamentalismus se potřebuje zaštiťovat církví, ale ve skutečnosti jí škodí, protože ji zkresluje..

Dominique Wolton: A proč něco neřeknete?

Papež František: Žádnou zemi nebudu jmenovat, ale o obecném principu hovořit lze: poukazy na církev se někdy ospravedlňují fundamentalistické postoje.

Dominique Wolton: Inovací by bylo, kdyby katolická církev jako první řekla: „Fundamentalismus? Zapouzdřit se? Tudy ne, to je slepá ulička.“ Tak by se stala „předvojem“ evropského snu, nositelkou jeho výzvy: přes všechny rozdíly zůstat pospolu.

Papež František: Na toto téma často kážu na ranních mších zde, ve Svaté Martě.

Nic nového pod sluncem – stejný problém nacházíme i v Ježíšově době. Když Ježíš začal mluvit, lid mu perfektně rozuměl a byl nadšený, protože mluvil s autoritou. Ale učenci církve té doby byli uzavření. Fundamentalističtí. „Sem ještě jít lze, ale tam už ne.“ Stejný boj dnes vedu se svou exhortací Amoris laetitia. Protože někteří říkají: „Toto lze, toto už ne.“ Ale existuje i jiná logika. Ježíš Kristus nerespektoval zvyky, z nichž se stala přikázání. Dotýkal se malomocných, a to se nedělalo; nekamenoval cizoložnici, což se zase dělalo; mluvil se Samaritánkou, což Žid nemohl, jinak by se znečistil. Nechal na sebe sáhnout ženu s krvotokem, a to bylo nečisté. Nerespektoval Ježíš zákon, anebo zákon druhých nebyl v pořádku? Zákon se zvrhl. Fundamentalismus jej znetvořil. A Ježíšovou odpovědí bylo, že se vydal opačným směrem.

Myslím, že to platí pro všechny aspekty kultury. Když z harmonie úmyslně – poněvadž to se vždy děje úmyslně – vytrhnu jeden prvek a zabsolutním ho, harmonii zničím. A právě to fundamentalisté dělají.

Dominique Wolton: Moje poslední otázka na téma Evropa: Co byste o ní jednou větou řekl? Máte v souvislosti s ní nějaký sen, utopii, touhu?

Papež František: Evropa má jeden problém, a sice že není svobodná. Evropská ekonomika není produktivní ekonomikou země, nespočívá v konkrétní produkci. Ztratila „konkrétnost“, je to tekutá ekonomika. Finančnictví. To je důvod, proč mladí lidé nemají práci.

 

Další informace

Hmotnost 500 g
TOP