Opeřené slunce

Kapitoly ze života prérijních indiánů

Opeřené slunce je pocta indiánům. Jedná se o soubor textů nabízejících vhled do těch nejzajímavějších aspektů tradic prérijních indiánů doplněných autorovými obrazy a zápisky z cest po indiánských rezervacích.


Edice: , Překlad: Jana Fořtová Formát: vázaná, 16,5×23,5 cm, 152 stran + barevná příloha Vydání: 1 ISBN: 978-80-7364-125-2 Rok vydání: 2021

Opeřené slunce je pocta indiánům. Jedná se o soubor textů nabízejících vhled do těch nejzajímavějších aspektů tradic prérijních indiánů doplněných autorovými obrazy a zápisky z cest po indiánských rezervacích v letech 1952 a 1963. Schuonovy eseje však nejsou v žádném případě pouhým popisem obřadů, to by nebyl Schuon. Jeho pronikavý intelekt podniká cesty překračující a spojující kontinenty a náboženství – srovnáváním indiánských tradic s hinduismem, šintoismem, islámem, buddhismem a v neposlední řadě i s křesťanstvím dospívá k překvapivým závěrům. Neklouže však po povrchu, jeho teze nejsou laciné, naopak: jeho psaní je naplněno pokorou a hlubokým pochopením toho nejzákladnějšího božského principu. Čtenář brzy pochopí, že Schuon nebyl jen srovnávacím religionistou, ale mystikem v pravém slova smyslu.

www.worldwisdom.com

Další informace

Hmotnost 270 g
UKÁZKA

Úryvek z knihy

Tradiční indián byl jedním z nejsvobodnějších lidí, které si dokážeme představit, a současně také nejvíc spoutaný. Patřily mu rozlehlé prérie, lesy a hory, jeho životní prostor prakticky neznal hranic, ovšem z jeho náboženského univerza a role, kterou v jeho rámci dostal, nebylo úniku. Na jedné straně byl uzavřen v prostoru, který byl přísně symbolický – jako by jeho krédo kolem něj prostorově zkrystalizovalo – a na straně druhé byl ztotožněn s neúprosným během života jako velké zkoušky. Indián nikdy neopouštěl svůj viditelný symbol, který svým jednáním zpřítomňoval a který žil – dá se říci, že jej podstupoval a zároveň uskutečňoval. A této kombinaci heroické svobody a božských omezení vděčí indiáni za svou fascinující originalitu a vznešenost, zčásti bojovnou, zčásti kněžskou, což je spolu s dalšími faktory, jako například kultem mlčenlivosti a neprojevování emocí, přibližuje k zenovým samurajům starého Japonska.

Při čtení Schuona mám dojem, že jdu souběžně s ním, a jednou za čas zahlédnu, co má na mysli z hlediska mé vlastní tradice a zkušenosti....Myslím, že má přesně ten správný pohled.... Vážím si ho čím dál víc.... Jsem vděčný za možnost být v kontaktu s lidmi, jako je on.

-Thomas Merton, z dopisu Marcu Pallisovi

AUTOR

Frithjof Schuon

Schuon se narodil v roce 1907 ve švýcarské Basileji německým rodičům. V mládí odešel do Paříže, kde několik let studoval a poté podnikl řadu cest do severní Afriky, na Blízký východ a do Indie, aby navázal kontakt s duchovními autoritami a stal se svědkem tradičních kultur. Po druhé světové válce přijal pozvání k cestě na americký Západ, kde několik měsíců žil mezi indiány z planin, o které se vždy hluboce zajímal. Protože Schuon získal vzdělání ve Francii, napsal všechna svá významná díla ve francouzštině, která začala vycházet v anglickém překladu v roce 1953. O jeho první knize Transcendentní jednota náboženství (The Transcendent Unity of Religions, London, Faber & Faber) napsal T. S. Eliot: „Nesetkal jsem se s působivějším dílem v oblasti srovnávacího studia orientálních a západních náboženství." V roce 1925 se Schuon stal jedním z nejvýznamnějších představitelů náboženské vědy v Evropě.

Tradicionalistickou či „perennialistickou" perspektivu začali na Západě vyslovovat na počátku dvacátého století francouzský filozof René Guénon a orientalista a harvardský profesor Ananda Coomaraswamy. V zásadě je toto učení Sanatana Dharma - „věčné náboženství" - hinduistických védántistů. Na Západě ji formuloval zejména Platón, v křesťanském světě Meister Eckhart a najdeme ji také v islámu u súfismu. Každé náboženství má kromě doslovného významu také esoterický rozměr, který je podstatný, prvotní a univerzální. Tato intelektuální univerzálnost je jedním z charakteristických znaků Schuonových děl a dává vzniknout mnoha fascinujícím poznatkům nejen o různých duchovních tradicích, ale také o historii, vědě a umění.

Dominantní téma či princip Schuonových spisů předznamenalo jeho rané setkání s černošským marabutem, který doprovázel některé členy své senegalské vesnice do Švýcarska, aby jim předvedl jejich kulturu. Když s ním mladý Schuon hovořil, ctihodný stařec nakreslil na zem kruh s poloměry a vysvětlil: „Bůh je uprostřed, všechny cesty vedou k němu."

Mladý Frithjof Schuon (zcela vlevo) s otcem, matkou a starším bratrem v Basileji v roce 1917.
Frithjof Schuon ve švýcarských Alpách v 60. letech 20. století
Frithjof Schuon ve švýcarských Alpách v 60. letech 20. století
TOP
PŘIPRAVUJEME