Ostrov italského vkusu

Umělecký mecenát Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou

490.0 

Kniha pojednává o osobnosti a uměleckém mecenátu Antonia Rambalda hraběte

z Collalto a San Salvatore (1681–1740), dvořana a diplomata císaře Karla VI., jehož vláda je spojována s dobou středoevropského vrcholného baroku.

Hrabě přišel roku 1707 z rodné Itálie na Moravu, aby se ujal správy jemu svěřeného rodinného majetku, který zahrnoval panství Brtnice, Černá a statek Německý Rudolec. Svůj život však naplnil i z jiné stránky. Sám nadšený vzdělanec (erudita) a básník se stal vyhledávaným a štědrým mecenášem v literárních a uměleckých kruzích mezi Moravou a Itálií. U císařského dvora ve Vídni se kolem jeho osoby utvořil malý klan italských literátů a umělců (Apostolo Zeno, Daniel Antonio Bertoli, Giovanni Antonio Pellegrini aj.), četné významné styky udržoval i na Apeninském poloostrově (Ludovico Antonio Muratori, Antonio Bellucci, Rosalba Carriera, Antonio Lucino, Giuseppe Maria Crespi aj.).
Ve svém mecenátu se stal zvláště na Moravě výjimečným, ale osamoceným jedincem. Proto se nám Collaltova činnost a jeho moravsko-rakouská casa jeví jako jakýsi izolovaný ostrov (isola) italských mentalit a uměleckého stylu v kulturně zcela odlišném prostředí česko-moravského pomezí.

Jiná dostupnost: Knihu je možné zakoupit v DOPRODEJI / VÝPRODEJI
Edice: Formát: 256 stran Vydání: 1 ISBN: 978-80-87474-51-8 Rok vydání: 2012

Kniha pojednává o osobnosti a uměleckém mecenátu Antonia Rambalda hraběte

z Collalto a San Salvatore (1681–1740), dvořana a diplomata císaře Karla VI., jehož vláda je spojována s dobou středoevropského vrcholného baroku.

Hrabě přišel roku 1707 z rodné Itálie na Moravu, aby se ujal správy jemu svěřeného rodinného majetku, který zahrnoval panství Brtnice, Černá a statek Německý Rudolec. Svůj život však naplnil i z jiné stránky. Sám nadšený vzdělanec (erudita) a básník se stal vyhledávaným a štědrým mecenášem v literárních a uměleckých kruzích mezi Moravou a Itálií. U císařského dvora ve Vídni se kolem jeho osoby utvořil malý klan italských literátů a umělců (Apostolo Zeno, Daniel Antonio Bertoli, Giovanni Antonio Pellegrini aj.), četné významné styky udržoval i na Apeninském poloostrově (Ludovico Antonio Muratori, Antonio Bellucci, Rosalba Carriera, Antonio Lucino, Giuseppe Maria Crespi aj.).
Ve svém mecenátu se stal zvláště na Moravě výjimečným, ale osamoceným jedincem. Proto se nám Collaltova činnost a jeho moravsko-rakouská casa jeví jako jakýsi izolovaný ostrov (isola) italských mentalit a uměleckého stylu v kulturně zcela odlišném prostředí česko-moravského pomezí.


Zdeněk Kazlepka (1962)

Historik umění. Studoval dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně a Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1995 pracuje v Moravské galerii v Brně jako kurátor oddělení starého umění. Zaměřuje se převážně na italské malířství 17. a 18. století a na kulturní dějiny 18. až 20. století. Specialista na italskou renesanční a barokní kresbu a na dějiny trevíského rodu Collalto v moravsko-rakouském kontextu. Autor knih o benátské kresbě 16.–18. století (Disegno veneto, kat. výst.), o italském barokním zátiší (V zahradě Armidině, kat. výst.), o benátském malířství 16.–18. století z moravských sbírek (Colorito, kat. výst.) a spoluautor katalogu raně barokní italské kresby (Múza pod nebesy, spolu
s M. Zlatohlávkem).

TOP