NENÍ SKLADEM

Venkovské stavby na jižním Podhorácku

245.0 

Tradiční dům měl svou pevnou strukturu, která se vyvíjela jen velice pozvolna. Vnitřní členění domu odráželo po mnoho generací udržované tradice způsobu života na venkově. Kniha si klade za cíl představit tuto tradiční podobu a strukturu stavební kultury na jižním Podhorácku, v kraji na jih a východ od Třebíče.

Tato badateli opomíjená oblast unikala dlouho pozornosti i po stránce stavební. A to i přesto, že byla atraktivní už v době, kdy v kraji vládla hliněná obydlí, krytá slaměným doškem. Podhorácké dědiny neztratily své osobité kouzlo ani poté, co zmohutněly díky bohatství zemědělské produkce a píli místních lidí.

Až druhá polovina 20. století znamenala velkou změnu v bydlení a ve vzhledu domu. Kolektivizace a modernizace venkova v poválečné době znamenala převratné změny. Přestože ještě neuplynulo příliš mnoho času od doby, kdy byly zemědělské usedlosti s hospodářským zázemím plně funkční, pro mnohé jsou dnes něčím neznámým. Tato publikace chce tuto nedávno zaniklou historii připomenout nejen příchozím zdaleka, ale i místním obyvatelům. Může tak alespoň trochu pomoci porozumět duši starého domu, v němž mnozí bydlí.

Není skladem

Jiná dostupnost: pouze u distributorů
Edice: Formát: 132 stran Vydání: 1 Rok vydání: 2013

Tradiční dům měl svou pevnou strukturu, která se vyvíjela jen velice pozvolna. Vnitřní členění domu odráželo po mnoho generací udržované tradice způsobu života na venkově. Kniha si klade za cíl představit tuto tradiční podobu a strukturu stavební kultury na jižním Podhorácku, v kraji na jih a východ od Třebíče.

Tato badateli opomíjená oblast unikala dlouho pozornosti i po stránce stavební. A to i přesto, že byla atraktivní už v době, kdy v kraji vládla hliněná obydlí, krytá slaměným doškem. Podhorácké dědiny neztratily své osobité kouzlo ani poté, co zmohutněly díky bohatství zemědělské produkce a píli místních lidí.

Až druhá polovina 20. století znamenala velkou změnu v bydlení a ve vzhledu domu. Kolektivizace a modernizace venkova v poválečné době znamenala převratné změny. Přestože ještě neuplynulo příliš mnoho času od doby, kdy byly zemědělské usedlosti s hospodářským zázemím plně funkční, pro mnohé jsou dnes něčím neznámým. Tato publikace chce tuto nedávno zaniklou historii připomenout nejen příchozím zdaleka, ale i místním obyvatelům. Může tak alespoň trochu pomoci porozumět duši starého domu, v němž mnozí bydlí.



Jan Kuča (1975)
 vystudoval češtinu a slavistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Dlouhodobě se zabývá územím Moravského Horácka v různých projevech lidové kultury. Jako rodákovi ze Žďáru nad Sázavou je mu tento kraj blízký a snaží se zpopularizovat jeho hodnoty. Soustřeďuje svou pozornost především na lidové stavby, ale zároveň také na kroje, nářečí či zvykosloví.

Pracoval jako etnograf v Muzeu Vysočiny Třebíč. Zde získal zaujetí pro jižní Podhorácko s jeho venkovskými stavbami a kvalitou stavební kultury. Při svých výzkumech v terénu usiluje o kontakt s místními lidmi i představiteli obcí. Výsledkem jsou kromě jiného publikace Venkovské stavby na Moravském Horácku či Katalog lidové architektury. Okres Žďár nad Sázavou, které vydal společně s Věrou Kovářů.

V současné době působí jako etnograf, překladatel a průvodce v oblasti cestovního ruchu. Svoje poznatky z celé západní Moravy soustavně prezentuje formou článků, publikací, přednášek a výstav.

Další informace

Hmotnost 510 g
TOP